Marocký spisovatel Tahar Ben Jelloun na veletrhu Svět knihy
20. květen 2011
Asi nejznámější současný marocký spisovatel Tahar Ben Jelloun ve svých knihách proniká do myslí nejrůznějších postav.
V češtině vyšly v překladu Erika Lukavského už čtyři tituly: Tichý den v Tangeru, Tati, co je to rasismus?, Posvátná noc a naposledy, v nakladatelství Fra, román Poslední přítel. Právě ten je kronikou dvou zdánlivě nerozlučných přátel, psanou ze dvou perspektiv. Kromě Maroka 60. let a dramatických osudů Alího a Mahmeda jde také o relativitu vnímané skutečnosti.
Tahar Ben Jelloun své vnímání světa a literatury v rámci Světa knihy předestřel dokonce třikrát. Na nejméně formálním autorském čtení v Café Fra hovořil i o roli literatury v kontextu současného dění v celém arabském světě.
Nejposlouchanější
-
Jan Weiss: Sen o tisíci patrech. Fantaskní a vizionářské sci-fi ze třicátých let
-
Marcel Proust: Swannova láska. O ničivé síle lásky, žárlivosti a touhy po společenském postavení
-
Gaius Suetonius Tranquillus: Životopisy císařů. Náhled nejen do soukromí římských vládců
-
Karel Čapek: Krakatit. Román o výbušninách a snění, o lidských vášních a bohu