Kukaččí sirotčinec – recenze básnické sbírky Václava Gruši
24. říjen 2011
Odedávna se z Čech do Rakouska a do Vídně speciálně chodilo za prací a na zkušenou. Za studiem dějin umění tam v roce 1999 odešel Václav Gruša.
Jestli v městě „na Dunaji“ našel také inspiraci pro svoji básnickou sbírku nazvanou Kukaččí sirotčinec, která jako jednapadesátý svazek vyšla v Edici Revolver Revue, se v knize pokusila zjistit a v recenzi formulovat Milena M. Marešová.
Nejposlouchanější
-
Karel Steigerwald: Marta Peschek jde do nebe. Komedie o prázdnotě v iluzích a o samotě bez iluzí
-
Karel Čapek: Krakatit. Román o výbušninách a snění, o lidských vášních a bohu
-
Bořivoj Horák – Zdeněk Zábranský: Hodina půlnoci. Otakar Brousek jako slavný astronom Koperník
-
Marie Urbanová − Stanislav Tišer: Já byl frajer kluk. Divoký život romského boxera a veksláka
