Milostné básně Petra Borkovce objevují světy zvířat i světy slov
Když básník Petr Borkovec, který pečuje o současnou českou i zahraniční poezii coby dramaturg nejrůznějších literárních akcí, vydá vlastní knihu, je to pokaždé velká událost.
V roce 2008 to byly krátké prózy Berlínský sešit / Zápisky ze Saint-Nazaire, nyní pozornost vzbuzují jeho Milostné básně, vydané opět v domovském nakladatelství Fra.
I zde je podstatný princip hry s fikčními a skutečnými světy. Přes všechnu nezávaznost, pobavenost a ironický humor ale do nových básní vstupuje palčivá tíseň. Zároveň jde o dobrodružnou a mysteriózní výpravu do pestrých končin jazyka. Ve sbírce Milostné básně nám Petr Borkovec předkládá své úlovky.
Ivana Myšková se ho ptala: Opravdu jsou to milostné básně? Nemáme v tom cítit určitý odstup? Vyskytují se ještě vůbec v současné poezii?
Nejposlouchanější
-
Jan Weiss: Sen o tisíci patrech. Fantaskní a vizionářské sci-fi ze třicátých let
-
Marcel Proust: Swannova láska. O ničivé síle lásky, žárlivosti a touhy po společenském postavení
-
Gaius Suetonius Tranquillus: Životopisy císařů. Náhled nejen do soukromí římských vládců
-
Karel Čapek: Krakatit. Román o výbušninách a snění, o lidských vášních a bohu
