Povídky Jana Zábrany – recenze
3. říjen 2012
Psát verše, psát mínění, knihy... zapsal si dvacetiletý Jan Zábrana do svého deníku.
V knize nazvané Povídky, která je dalším počinem přispívajícím k zpřístupnění souborného vydání rozsáhlého díla básníka, překladatele a esejisty, se představuje další poloha autorovy tvorby.
Nakolik jsou Zábranovy povídky blízké jeho deníkům a v čem je jejich řeč odlišná od jeho poetické tvorby, se v recenzi pokusila zjistit Milena M. Marešová.
Nejposlouchanější
-
Jan Weiss: Sen o tisíci patrech. Fantaskní a vizionářské sci-fi ze třicátých let
-
Marcel Proust: Swannova láska. O ničivé síle lásky, žárlivosti a touhy po společenském postavení
-
Gaius Suetonius Tranquillus: Životopisy císařů. Náhled nejen do soukromí římských vládců
-
Karel Čapek: Krakatit. Román o výbušninách a snění, o lidských vášních a bohu
