Rozhovor se slovinským spisovatelem Borisem Pahorem
Boris Pahor je považován za jednoho z nejvýznamnějších slovinských spisovatelů. Jeho díla byla přeložena do francouzštiny, němčiny, angličtiny, španělštiny, italštiny a dalších jazyků.
Ceněny jsou především romány Nekropole, Vila u jezera, Město v zálivu, Nomádi bez oázy, Souboj s mládím a další. Do češtiny zatím bohužel nebyl přeložen ani jeden z nich. Pahor vyrůstal ve slovinské menšině v italském Terstu a ve svém díle reflektuje zejména zážitky z 2. světové války, kdy bojoval v italské armádě v Libyi a zkušenosti z nacistických koncentračních táborů, např. Dachau a Bergen-Belsenu.
Jeho o 35 let mladší literární souputník Drago Jančar o něm napsal: „Prožil století ideologie a totality jako camusovský l’homme révolté a chuť do kritiky a disputování ho neopustila ani v devadesáti letech.“ To se potvrdilo i minulé pondělí v Knihovně Václava Havla, kam letos 99letý Boris Pahor přijel na setkání s českou veřejností. Za pomoci tlumočníka Davida Blažka s ním rozhovor natočila Ivana Myšková.
Nejposlouchanější
-
Jan Weiss: Sen o tisíci patrech. Fantaskní a vizionářské sci-fi ze třicátých let
-
Marcel Proust: Swannova láska. O ničivé síle lásky, žárlivosti a touhy po společenském postavení
-
Gaius Suetonius Tranquillus: Životopisy císařů. Náhled nejen do soukromí římských vládců
-
Karel Čapek: Krakatit. Román o výbušninách a snění, o lidských vášních a bohu