Panspermie a život ve vesmíru
Už tomu bude 100 let od chvíle, kdy známý švédský chemik a filozof Svante Arrhenius přišel s myšlenkou tzv. panspermie. Podle ní byl život na Zemi přinesen z vesmíru mikroorganismy, které v podobě spór putují vesmírem a jakmile se dostanou do příznivých podmínek, uchytí se v nich a začnou se rozvíjet. Tato představa byla dlouho přijímaná, bližší poznávání nehostinného vesmírného prostředí však začalo ukazovat, že putování mikrobů mezi planetami brání vakuum, velmi nízké teploty i elektromagnetické a kosmické záření. Myšlenka panspermie proto na určitou dobu ustoupila do pozadí - přesto se postupně začala vracet na scénu - ovšem jakoby opačně - mluví se o inverzní panspermii. Vědci totiž nevylučují, že by se živé mikroorganismy ze Země mohly dostat na jiná tělesa sluneční soustavy. Jak? Na to se Jana Olivová zeptala RNDr. Jiřího Grygara z fyzikálního ústavu Akademie věd.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka