Čeští vědci simulovali chůzi neandrtálců
Nové výzkumy českých vědců vyvracejí další z hypotéz, proč neandertálci neobstáli v konkurenci s člověkem dnešního typu. Ukazují, že pohyb neandertálců nebyl tak energeticky náročný, aby vysvětloval, proč prohráli v konkurenci s anatomicky moderními lidmi.
Dávno před příchodem anatomicky moderních lidí do Evropy obývali tento kontinent jejich evolučně blízcí příbuzní – neandertálci. Po nějakou dobu žili v této oblasti souběžně, pak zhruba před 30 až 25 tisíci lety neandertálci postupně vymizeli. Proč? Co je znevýhodňovalo v porovnání – a vlastně i v konkurenci – s člověkem dnešního typu? Byla to stavba jejich těla nebo způsob života? Nedokázali se přizpůsobit změnám klimatu – či to byly jiné, nám zatím neznámé faktory? Jaký přesně byl vztah neandertálců k anatomicky moderním lidem – a jaké je jejich místo v evoluci?
Paleontologové, archeologové i další odborníci hledají odpovědi na tyto otázky už od objevu prvních kosterních pozůstatků neandertálce v polovině 19. století. Jednou z hypotéz, proč neandertálci vymizeli, bylo, že jejich pohyb byl energeticky příliš náročný – až o 30 % náročnější než u anatomicky moderních lidí, takže si potřebovali opatřit větší množství potravy – a přitom nedokázali ujít tak velkou vzdálenost při jejím získávání. Nižší účinnost chůze tak mohla být jedním z faktorů, proč neandertálci nemohli obstát v konkurenci s anatomicky moderními lidmi.
Vědci vzali v potaz i velikost nohou neandrtálců
Docent Vladimír Sládek a Mgr. Martin Hora z Katedry antropologie a genetiky člověka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy však ve své nové studii, kterou uveřejnil ve svém únorovém vydání prestižní paleontologický časopis Journal of Human Evolution, ukazují něco jiného: Propočítali účinnost chůze neandertálců pomocí modelu zahrnujícího víc parametrů než dřívější práce, totiž jak hmotnost těla, tak i délku, stavbu a další parametry kostí dolních končetin.
Vyšlo jim, že chůze neandrtálců na danou vzdálenost sice byla skutečně méně účinná než u moderních lidí, ale rozdíl není zdaleka tak dramatický, jak se původně předpokládalo – a u žen byla ještě menší než u mužů. Důvod spočíval především ve vyšší hmotnosti neandertálců oproti anatomicky moderním lidem: ovšem v přepočtu na kilogram váhy neandertálci naopak spálili dokonce méně energie než lidé dnešního typu – a to právě díky stavbě dolních končetin.
Nejposlouchanější
-
Eli Beneš: Nepatrná ztráta osamělosti. Oceňovaný debut současného českého spisovatele
-
Deník zloděje. Autobiografický příběh padlého anděla Jeana Geneta
-
Peter Karvaš: Sedm svědků. Detektivka ve hvězdném obsazení otevírá otázky po občanské odpovědnosti
-
Molière: Misantrop. Komedie o tom, jak je těžké mít rád lidi
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.