Jak zobrazovali naši předkové krajinu, zkoumají historiogeografové
O čem pojednává konference odborníků, kteří se zabývají výzkumem toho, jak naši lidé v minulých staletích zobrazovali krajinu a jak zachycovali její proměny?
Výzkum historických krajin, jejich vývoje a proměn, pokusy o rekonstrukce těchto krajin moderními metodami a technologiemi – a to vše založené na důkladném studiu nejrůznějších historických pramenů.
To je cíl a úkol odborníků, kteří se včera sešli v Praze na už 10. jubilejní historickogeografické konferenci nazvané „Historické krajiny obrazem a písmem“. Připravily ji Výzkumné centrum historické geografie Historického ústavu Akademie věd a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Komise pro historickou geografii.
Výzkum historických krajin, jejich vývoje a proměn spolu s pokusy o krajinné rekonstrukce moderními metodami a technologiemi je založen na důkladném studiu typologicky pestrých historických pramenů (zdrojů). Jedná se zejména o p rameny písemné, mapové (kartografické), obrazové (ikonografické) a hmotné. 10. jubilejní historickogeografická konference je proto zaměřena na obrazové a písemné prameny nejrůznějších typů, v širokém dobovém záběru.
Obrazovým pramenem je přitom míněno vyobrazení ze středověkého iluminovaného rukopisu stejně tak jako veduta Prahy ze 17. století nebo fotografie z první poloviny 20. století. Písemný pramen dokumentuje krajinné prvky formou urbariálních záznamů, kronik, úředních materiálů, osobních pamětí či turistických průvodců.
Jaká je výpovědní hodnota takových obrazových a písemných pramenů, na kolik jsou schopny reflektovat historickou krajinu v daném místě a době, jaká je míra subjektivního pohledu jejich tvůrců? Jakým způsobem je současnými metodami a přístupy můžeme interpretovat? Na tyto, ale i mnohé jiné otázky hledala odpovědi konference Historické krajiny obrazem a písmem 29. ledna 2014.
Nejposlouchanější
-
August Strindberg: Slečna Julie. Vlasáková, Trojan a Dyková v příběhu podivné lásky
-
Toni Morrisonová: Nejmodřejší oči. Emocionálně devastující román o krutosti kultu krásy i rasismu
-
David Herbert Lawrence: Milenec lady Chatterleyové. Vášnivý příběh nerovné živočišné lásky
-
Hrdinové mají strach aneb Nehoda. Poslechněte si komedii Jaroslava Dietla!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.