Keltové v Národním muzeu
Už jen do 6. července si můžeme v nové budově Národního muzea v Praze prohlédnout výstavu „Poklady Moravy – příběh jedné historické země“.
Ta prostřednictvím řady unikátních exponátů, většinou zapůjčených z Moravského zemského muzea, představuje historické a kulturní souvislosti vývoje Moravy od pravěku až po současnost.
Jedním z období, se kterým se návštěvník může podrobně seznámit, je doba laténská. V této době – zhruba poslední 4 století před začátkem našeho letopočtu – obývali prostor střední Evropy Keltové. Jejich pohřebiště odkryté v roce 1941 v Brně-Maloměřicích vydalo řadu památek datovaných do počátku 3. století před naším letopočtem. Řadu z nich může návštěvník spatřit – včetně jednoho z nejkrásnějších děl keltského umění vůbec – jedinečného kování zřejmě rituální konvice.
Jana Olivová se zeptala na podrobnosti garantky této části výstavy, doktorky Jany Čižmářové z Moravského zemského muzea v Brně:
Nejposlouchanější
-
Případy Sherlocka Holmese, otce Browna, slečny Marplové a dalších anglických detektivů
-
Filip Topol: Mně 13. Raná autobiografická próza frontmana Psích vojáků
-
Žiletky ve vlasech: Divoký poeta Filip Topol v Sedmém nebi Moniky Načevy
-
Josef Topol: Hodina lásky. Hra o ničivé síle času s Janem Třískou v hlavní roli
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka