Kmenové buňky pro budoucí léčení mozkové mrtvice
Mezi nejnadějnější směry současného bádání v biomedicíně patří výzkum využití kmenových buněk pro regeneraci poškozených tkání. Výzkumy českých vědců, které Jana Olivová zvolila jako téma dnešních minut ze světa, mohou napomoci tomu, aby se jednou daly lépe léčit následky mozkové mrtvice.
Při léčení různých chorob a poranění by měla hrát stále větší roli regenerativní medicína využívající kmenové buňky, které jsou ještě nediferencované a mohou se přeměnit v různé buňky či tkáně v těle – třeba v srdeční tkáň pro poškozený srdeční sval. Nejuniverzálnější jsou embryonální kmenové buňky. Jejich získávání a využití však vyvolává řadu etických námitek.
Vědcům se ale podařilo takřka nemožné: přimět už dospělou buňku konkrétní tkáně, aby se vrátila zpět do ještě nerozlišeného stavu, kdy se může dělit do mnoha různých typů buněk, je tzv. pluripotentní.
Výzkumy vědců v Oddělení neurověd profesorky Evy Sykové v Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ukazují, že by tzv. indukované pluripotentní buňky mohly pomoci zachovat nebo zlepšit řadu funkcí mozku po mrtvici nebo úrazu. Jak v rozhovoru s Janou Olivovou říká doktorka Pavla Jendelová, vedoucí laboratoře tkáňových kultur a kmenových buněk, zatím pracují pouze s potkany.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
