Nobelova cena za fyziologii a lékařství
Letošní Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii získali společně japonský vědec Šinja Jamanaka a Brit John Gurdon, a to za výzkum, který v budoucnu může znamenat průlom v regenerativním lékařství a umožnit, aby se například z kožní buňky pacienta v laboratoři vypěstovala třeba srdeční tkáň pro jeho poškozený srdeční sval nebo jaterní buňky pro postižená játra a podobně.
Převratné objevy obou oceněných totiž podle Nobelova výboru zcela zásadně změnily pohled na vývoj a specializaci buněk. Prokázali něco, co se dlouho považovalo za nemožné: že už dospělou buňku konkrétní tkáně či orgánu v těle lze „přeprogramovat“ tak, aby se vrátila zpět do ještě nerozlišeného, takzvaně pluripotentního stavu, kdy se může dělit do mnoha různých typů buněk – podobně jako kmenové buňky v embryu.
A navíc k této přeměně stačí překvapivě málo faktorů, jak v příspěvku Jany Olivové vysvětluje doktor Petr Svoboda z Ústavu molekulární genetiky Akademi věd.
Nejposlouchanější
Viktorín Šulc: Etuda z odvrácené strany. Alois Švehlík a Vladimír Dlouhý na stopě brutálnímu vrahovi
-
Léon Bloy: Chudá žena. Nezapomenutelnou a vznešenou dceru bídy čte Jan Kanyza
-
Nikolaj Vasiljevič Gogol: Ženitba. Komedie s Ivou Janžurovou, Danou Medřickou a Jiřím Sovákem
-
François Rabelais: Pantagruel. Uštěpačný humor, orgie absurdna a formální nespoutanost
-
Karel Čapek: Krakatit. Román o výbušninách a snění, o lidských vášních a bohu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
