Nový krok ve výzkumu antihmoty

23. listopad 2010

Antihmota není jen výmysl autorů sci-fi, je to pojem, který hraje v moderní fyzice významnou roli. Vědcům v Evropské organizaci pro jaderný výzkum CERN se nyní podařilo připravit antiatomy antivodíku, který je jakýmsi zrcadlovým obrazem nám známého vodíku.

K všeobecnému nadšení dokázali – vůbec poprvé – antivodík udržet „při životě“ asi desetinu sekundy, což je dostatečně dlouho, aby ho mohli podrobněji zkoumat. Na to, co vlastně je antihmota a proč vědce tak zajímá, se Jana Olivová zeptala Petra Závady z Fyzikálního ústavu Akademie věd, který se na experimentech v CERN podílí.

Vytvořit antiatomy však vůbec není snadné. Jak se to fyzikům z CERN nakonec podařilo a co si od tohoto převratného experimentu slibují – to nám Petr Závada z Fyzikálního ústavu Akademie věd poví v některém z příštích příspěvků Jany Olivové.

O antihmotě hovoří v příspěvku Jany Olivové Petr Závada z Fyzikálního ústavu Akademie věd

autor: Jana Olivová

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.