Pokroky ve výzkumu antihmoty
Vědci Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) minulý týden oznámili další nový milník ve výzkumu vlastností antihmoty.
Zkoumají ji mimo jiné proto, že chtějí rozluštit jednu z největších záhad fyziky: Proč žijeme ve vesmíru tvořeném téměř výhradně hmotou, když podle dnešních představ po velkém třesku vzniklo stejné množství hmoty i antihmoty? Co se s touto antihmotou stalo? Podle současných fyzikálních teorií má každá základní, elementární částice hmoty i svou antičástici, která má být jakýmsi jejím zrcadlovým obrazem. K protonu tak existuje jeho protějšek antiproton, k elektronu pozitron atd.
Zkoumat vlastnosti antičástic je však nesmírně obtížné, protože při setkání s běžnou hmotou tzv. anihilují, přestávají existovat. Přesto se už dříve podařilo nejen připravit atomy antivodíku, ale loni je vědci v CERN dokázali udržet na neuvěřitelných tisíc sekund, což už je dostatečně dlouhá doba pro podrobnější výzkumy.
Nyní byl zaznamenán další důležitý úspěch: podařilo se uskutečnit první krok ke spektrálnímu měření antivodíku. To je důležité právě pro přesné porovnání vlastností atomů antivodíku s atomy už dobře prozkoumaného běžného vodíku. Na podrobnosti se Jana Olivová zeptala doktora Jiřího Rameše z Fyzikálního ústavu Akademie věd.
Nejposlouchanější
-
Pavel Novotný − Helena Skalická: A to si pak můžeš řikat, co chceš. Tomicová jako živelná Helena
-
Howard Phillips Lovecraft: Bezejmenné město, Dagon, Historie Necronomiconu
-
Aniela Jaffé: Vzpomínky, sny, myšlenky C. G. Junga. Výběr z memoáru švýcarského lékaře a psychiatra
-
August Strindberg: Slečna Julie. Vlasáková, Trojan a Dyková v příběhu podivné lásky
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.