Rozvoj strojového vnímání u robotů
Pokud chceme, aby robotické systémy dokázely plnit celou řadu úkolů do velké míry nezávisle na člověku, je třeba rozvinout tzv. strojové vnímání u robotů. K tomu přispívají i vědci z Českého vysokého učení technického v Praze.
Lidem v mnoha jednotvárných, nudných nebo naopak nebezpečných činnostech stále více pomáhají roboty: dokážou vykonávat nejen nudnou práci u výrobního pásu, ale také operovat na dálku, propátrávat nebezpečná prostředí – třeba zamořená chemickými či radioaktivními látkami – nebo zkoumat Mars.
Stále však nejsou zcela nezávislé na člověku. O to, aby dokázaly stále víc a víc a byly stále samostatnější, usiluje mnoho vědeckých týmů na celém světě. Patří mezi ně i Centrum strojového vnímání Českého vysokého učení technického v Praze, které sdružuje několik výzkumných skupin řešících různé vědecké úkoly.
Jedna se zabývá kupříkladu detekcí zadaných věcí v obrázcích, např. vyhledávání ve velkých obrazových databázích, další se zaměřuje na metody strojového učení a rozpoznávání, systémy vidění do automobilů atd. Jana Olivová se zeptala vedoucího tohoto centra, profesora Václava Hlaváče, co vlastně je strojové vnímání.
Nejposlouchanější
-
Hedvika. Můžete mít mladší rodiče, než jste vy sami? Poslechněte si parodii Karla Poláčka!
-
Případy Sherlocka Holmese, otce Browna, slečny Marplové a dalších anglických detektivů
-
Anton Pavlovič Čechov: Višňový sad. Jak zachránit beznadějně zadlužené panství?
-
Stefan Zweig: Josef Fouché. Portrét jednoho bezpáteřního politika
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka