Výzkum klonálního rozmnožování ryb
Tým badatelů z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR v Liběchově dokázal jako první na světě přimět obratlovce – konkrétně ryby zvané sekavci – , aby vytvořili své vlastní klony.
Jinak řečeno, aby samička přirozeným způsobem nepohlavního rozmnožování vytvořila potomky, kteří jsou s ní geneticky zcela shodní. V přírodě se vyskytuje celá řada organismů, které se dokážou rozmnožovat nepohlavně, klonováním, tedy vytvořením přesných kopií matky.
U ryb, obojživelníků a plazů je systémů s klonálním rozmnožováním už známo více než 80, ale vědci předpokládají, že jich je daleko víc, protože mají takzvaně kryptickou povahu, nedají se snadno objevit. K jejich odhalení jsou potřeba speciální, především genetické, nástroje. A liběchovští vědci jsou první, kterým se podařilo tento proces dokonce vyvolat v laboratorních podmínkách. Jana Olivová vešla s vedoucím Laboratoře genetiky ryb profesorem Petrem Rábem do místností, kde chovají své experimentální křížence.
Nejposlouchanější
-
Hedvika. Můžete mít mladší rodiče, než jste vy sami? Poslechněte si parodii Karla Poláčka!
-
Případy Sherlocka Holmese, otce Browna, slečny Marplové a dalších anglických detektivů
-
Anton Pavlovič Čechov: Višňový sad. Jak zachránit beznadějně zadlužené panství?
-
Stefan Zweig: Josef Fouché. Portrét jednoho bezpáteřního politika
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka