Eva Kmentová: Ruce, prsty, rty
Výstava plastik a kreseb sochařky Evy Kmentové, která se narodila v roce 1928 a zemřela v roce 1980, nenese název „Ruce, prsty, rty“, jen tak náhodou.
Tyto elementy lidského těla se spolu se strukturami přírody objevují v její tvorbě sochařské i kresebné, v různých významech velmi často. Výstava, jež nám dává nahlédnout do tvůrčí dílny Evy Kmentové, je otevřena až do 2. září v bývalé konírně Sovových mlýnů v Museu Kampa Nadace Jana a Medy Mládkových v Praze.
Podstatnou událostí v životě Evy Kmentové bylo v roce 1946 přijetí na pražskou Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, kde se v ateliéru profesora Josefa Wagnera setkala s lidmi, kteří jí pak na její tvůrčí cestě provázeli po celý život. Jejími spolužáky byli Vladimír a Věra Janouškovi, Čestmír Kafka, Miloslav Chlupáč, Zdeněk Palcr, Vladimír Preclík, Zdeněk Šimek, Zdena Fibichová i sochař Olbram Zoubek, za kterého se v roce 1952 provdala a s nímž a dalšími přáteli se v roce 1958 stala členkou skupiny Trasa.
V roce 1976 jí byla udělena Cena Jiřího Koláře. Její dílo je zastoupeno v Národní galerii, Museu Kampa, Moravské galerii a dalších muzejních a galerijních institucích. Karel Oujezdský na vernisáži požádal o vzpomínku na Evu Kmentovou její přátele i blízké.
Výstavu „Eva Kmentová: Ruce, prsty, rty“ připravila dcera sochařky Polana Bregantová spolu se svým bratrem sochařem Jasanem Zoubkem a kurátorem Jiřím Machalickým. Prohlédnout si ji můžete v prostoru Konírny Musea Kampa Nadace Jana a Medy Mládkových až do 2. září.
Nejposlouchanější
-
Eli Beneš: Nepatrná ztráta osamělosti. Oceňovaný debut současného českého spisovatele
-
Deník zloděje. Autobiografický příběh padlého anděla Jeana Geneta
-
Peter Karvaš: Sedm svědků. Detektivka ve hvězdném obsazení otevírá otázky po občanské odpovědnosti
-
Molière: Misantrop. Komedie o tom, jak je těžké mít rád lidi