„Nepotřebuju slov, abych si rozuměla,“ svěřuje se sochařka a malířka Martina Chloupa
Martina Chloupa vystavuje do 30. března své obrazy, sochy a objekty v Galerii U Bílého jednorožce v Klatovech.
Malířka a sochařka Martina Chloupa absolvovala Akademii výtvarných umění v Praze v roce 2005. S výběrem jejích prací z uplynulého desítiletí se můžeme setkat v Galerii U Bílého jednorožce v Klatovech.
Umělkyně širokého rozsahu
Tvorbu Martiny Chloupy přibližuje kurátorka výstavy, historička umění Lucie Šiklová: „Martina je klasická intermediální umělkyně, ale to u ní nespočívá v chaotickém přeskakování z média k médiu nebo mixování v jednom díle. Ale umí pro sebe v tu pravou chvíli to pravé médium.
Těžiště její tvorby leží v malbě, kde tematizuje portrét a lidskou figuru, abstrahované interiéry a exteriéry, zvířata, květiny a sakrální tématika. Vychází ze svého života, z toho, co se jí děje – i negativní energii. Ale i ty nejexpresivnější projevy temných zákoutí duše neháže na diváka bezohledně.“
„Ani u abstraktních obrazů nevycházím z abstrakce“
V některých obrazech dospívá Martina Chloupa od viděné reality až k abstrakci nebo ke geometrizaci, kde je třeba jen barevná geometrická plocha. „Vždycky ale vycházím z konkrétních věcí, konkrétního vizuálního zážitku,“ říká umělkyně, která si často pomáhá fotografií: „Fotka je mi ale jen inspirací, zážitek mi zůstává v hlavě a při malování začnu abstrahovat a začíná se mi vytvářet nový svět.“
Nejposlouchanější
-
Gaius Suetonius Tranquillus: Životopisy císařů. Náhled nejen do soukromí římských vládců
-
Josef Pohl: Kdo je mým soudcem? Jiří Holý v roli muže, který čelí vlastnímu rozsudku
-
Michał Walczak: Amazonie. Hořká komedie ze života mladých herců
-
Boží vůle, Milost, Matka devíti a další povídky zapomenutého moravského prozaika Oskara Jellineka