Retrospektiva Karla Malicha na Pražském hradě
Osmaosmdesátiletý sochař a malíř Karel Malich je v českém umění novátorem, jehož význam je srovnatelný snad jen s přínosem Františka Kupky, světově uznávaného zakladatele abstrakce.
Také Malichovo objevné vizionářské dílo proniklo do světa. Už v roce 1967 byl pozván do Guggenheimova muzea v New Yorku a v roce 1989 vystavoval v pařížském Centre Georges Pompidou.
S rozsáhlou přehlídkou Malichova díla, zahrnující umělcovy plastiky, ve světovém umění zcela ojedinělé zavěšené drátěné objekty, v nichž dochází k propojení s přírodou a vesmírem, ale také vnitřní energií nabité pastely a kresby, se můžeme až do 8. května setkat na výstavě v Jízdárně Pražského hradu.
Ve zdařilé instalaci, jejíž originální architektonické řešení v podobě cesty z temnoty ke světlu navrhl Malichův žák Federici Díaz, pořadatelé soustředili na tři stovky umělcových děl z období od roku 1962 až po současnost.
Retrospektivu nazvanou stručně „Malich“ připravila Správa Pražského hradu ve spolupráci s Galerií Zdeněk Sklenář, která výstavu doprovází desítkou publikací. Na to, v čem tkví myšlenková podstata a také přitažlivost Malichových prací se v Jízdárně Pražského hradu zeptal Karel Oujezdský kurátora a znalce Malichova díla profesora Tomáše Vlčka.
Nejposlouchanější
-
Psí voják Filip Topol. Portrét hudebníka, básníka a sebevraha životem
-
Případy Sherlocka Holmese, otce Browna, slečny Marplové a dalších anglických detektivů
-
Richard Brautigan: V melounovém cukru. Psychedelický román, který uchvátil generaci hippies
-
Mario Vargas Llosa: Krásné oči, ohyzdné obrazy. Zničující kritika navždy změní námořníkův život
