Expozice Documenta v Kasselu
V sobotu 9. června bude zahájena expozice Documenta. Každých pět let se město Kassel stane na sto dnů výstavištěm světové moderny.
Nápad na pořádání výstavy tohoto druhu měl německý malíř Arnold Bode. Jeho záměrem bylo přiblížit německé veřejnosti moderní umění. První výstava byla v roce 1955. Letos je otevřena po třinácté a už dávno se stala kultem.
Každých pět let je k vidění nová, jedinečná a neopakovatelná expozice. Jedním z důvodů je bezesporu změna ve vedení Documenty – s každou novou výstavou přichází nový šéf, s novými nápady a novým konceptem. V tomto roce jmenoval mezinárodní tým expertů Američanku Carolyn Christov-Bakargiev (ročník 1957) uměleckou šéfkou. Christov-Bakargiev je kunsthistorička, publicistka a kurátorka, která vyrůstala v multikulturní rodině – její otec je lékař bulharského původu, matka italská archeoložka.
Christov-Bakargiev v mnoha rozhovorech s novináři označila letošní, „její“ Documentu za „experimentální laboratoř na míle vzdálenou doposud známým konceptům, ideologiím a jednorozměrným teoriím“. Její Documenta se má vymykat „veškerému dosavadnímu pozorování a poučování a má návštěvníky ohromit obrovskou sílou viděného prožitku“. Velké sliby, nechme se překvapit.
Mottem letošní Documenty je kolaps a rekonstrukce, neboli zhroucení a znovuvybudování – téma tak těsně spojené s historií Německa. Kolem 150 umělců prezentuje v Kasselu své umělecké náhledy a představy. Práce z oblasti malířství, sochařství, fotografie, instalačního umění, filmu a performance. Kromě toho má výstava již tradičně bohatý doprovodný program. A jako všechny předchozí Documenty by měla být rovněž platformou pro diskuzi o aktuálních problémech.
V těchto dnech byl zveřejněn seznam umělců, účastnících se letošní výstavy. Podle očekávání oslovila Christov-Bakargiev ty, s kterými spolupracovala v minulých letech. Asi třetina umělců je z Ameriky, třetina Italů a více než polovina vystavujících jsou ženy. Německý tisk hovoří lehce ironicky o reaktivaci starých známostí. Ale přestože spektrum zájmu letošní šéfky Documenty je opravdu velmi široké, lze vystopovat tři hlavní proudy exponátů: politiku, feminismus a archeologii. To ovšem ještě nezaručuje kvalitu výstavy.
Pro návštěvníky, kteří přijedou zdaleka a chtějí zůstat přes noc, jsou k dispozici – kromě klasického přenocování v hotelech nebo penzionech – i nové neobvyklé možnosti: mohou přespat například v bývalém vězení. Zamřížovaná okna zůstala, dveře cel mají i vnitřní kliku, aby hosté mohli „pokoj“ opustit. Pokud se tento noční domicil někomu zdá příliš morbidní, nabízí se ještě možnost výhodného přenocování v zastřešených parkovištích.
Documenta 13, Kassel, 9. 6.–16. 9. 2012.
Nejposlouchanější
-
Eli Beneš: Nepatrná ztráta osamělosti. Oceňovaný debut současného českého spisovatele
-
Stefan Zweig: Josef Fouché. Portrét jednoho bezpáteřního politika
-
Iva Pekárková: S orlem na zádech. Mimořádně silné příběhy novodobých otrokářů a jejich obětí
-
Povídky Hany Lundiakové, Magdaleny Platzové, Romana Szpuka a dalších současných českých spisovatelů
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.