Výběr z denního tisku, 3. května

Lidové noviny přinášejí recenzi Vladimíra Justa na páteční premiéru v Divadle Komedie. Kamila Polívková zrežírovala text Kathariny Schmitt – pod názvem „Sam“. Autorka předlohy se inspirovala postavou legendárního tchaijwanského performera, který v roce 1978 vstoupil do dějin konceptuálního umění tím, že se na rok zavřel v kleci vybavené pouze umyvadlem, vědrem a lůžkem. Nesměl mluvit, číst a psát. Katharina Schmitt však ve svém textu nechala „živý exponát“ promlouvat k divákům“. (Podle Vladimíra Justa tím Divadlo Komedie navázalo na „průzkum diváctví“, o který se zajímalo už Handkovými texty – hrami Spílání publiku či Podzimní blues.)Podle slov divadelního kritika se na premiéře občas vyskytla „řídká slovní poleva“, jenž nepřinesla k tématu nic nového. Avšak to jen výjimečně. Karel Roden (krom něj zde vystupuje jen postava fotografa) rozehrál podle recenzenta velké existenciální téma zkoumání hranic lidské identity.

Titulní strana Mladé fronty Dnes přináší informaci o nejslavnější české sportovkyni Věře Čáslavské. Vydáním své biografie oslaví své sedmdesátiny. Čeká ji také premiéra filmu od Olgy Sommerové.

Jana Machalická v Lidových novinách přináší na film Olgy Sommerové Věra 68 recenzi. Podle ní „Sommerová svým dokumentem téhle výjimečné ženě postavila neokázalý, zasloužený a pravdivý pomník. A tak trochu jí za nás všechny něco splatila.“

Lidové noviny, Právo i Mladá fronta Dnes společně informují o hostu letošního karlovarského festivalu. Je jím britská herečka Helen Mirrenová, jejíž životní úlohou se stala panovnice Alžběta II. ve filmu Stephena Frearse „Královna“. Za svůj výkon obdržela Zlatý glóbus i Oskara. V Karlových Varech převezme Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii.

Norah Jones vydává své páté album Little Broken Hearts. Recenzi na něj naleznete v Mladé frontě Dnes. Jak již název napovídá, je skutečně o zlomených srdcích, o nefungujících vztazích a vypovídá se z nešťastné lásky. Zní to jako klišé, ale Norah Jones se tak podařilo dát hudbě osobními tématy zvláštní náboj. Honza Vedral album hodnotí 70 procenty. Chválí zdánlivou nenápadnost kombinovanou s vnitřní naléhavostí i křehký výraz, se kterým Norah Jones nové písně podává. Ke konci se album podle autora článku stává pro křehkost a citlivost ukolébavkou. Zcela nás však pohltí svou atmosférou.

Věra Drápelová v témže deníku (tedy v MF Dnes) recenzuje kompaktní disk s písněmi Antonína Dvořáka. Spojily se na něm dvě světové pěvecké osobnosti, obě s blízkým vztahem k českému prostředí. Mezzosopranistka Bernarda Finková se ponořila do Biblických písní, které zpívá oduševněle, hlubokým klidem a jímavostí. Rakouská sopranistka Genia Kühmeierová otvírá nahrávku oslavou lidské volnosti, Cigánskými melodiemi, které podle Drápelové zpívá kouzelně. Kritička hodnotí album 90procenty.

Ivan Hartman v Hospodářských novinách recenzuje album „Dobrý časy“. Autor článku používá metaforu vozu. Podle něj se na albu pojí neklidný motor mladších autorů (Jaromíra Švejdíka, Lenky Dusilové či Dušana Neuwertha) s umírněnými brzdami proslulého barda české populární hudby – Václava Neckáře a vzniká tak celistvý tvar. Podle Ivana Hartmanna česká pop music takové album potřebovala. Deska má potenciál spojit generace posluchačů jako rituální „text“, mýtus, pověst, pohádka, k níž se nějakým způsobem vztahuje nebo vymezuje každý.