Daniel Raus: ÚSTR a český boj o minulost
Zemětřesení na naší politické scéně vyvolalo v tomto týdnu odvolání ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Daniela Hermana. Tento bývalý kněz, stejně jako okruh jeho spolupracovníků a část členů vědecké rady, sdílí jednoznačný názor, že důvod odvolání byl ryze politický. Rada to odmítá. Místo Hermana jmenovala do vedení ústavu veřejnosti prakticky neznámou překladatelku Pavlu Foglovou.
Jeden z velkých Britů 20. století Winston Churchill kdysi řekl, že když otevřeme hádku mezi minulostí a přítomností, brzo zjistíme, že jsme ztratili budoucnost. Zdá se, že přesně to se děje v České republice. Boj o Ústav pro studium totalitních režimů není jen zbytečný, ale i škodlivý, což naši budoucnost určitě poznamená.
Nynější příběh odvolání ředitele Daniela Hermana zapadá do podstatně širšího kontextu, ve kterém je pouze epizodou, jakkoliv podstatnou. Působí jako viditelný důsledek naší notorické neschopnosti vyrovnat se s minulostí. Ta se až příliš promítá do současnosti, o kterou vlastně jde. Jenomže v duchu Churchillových slov přicházíme o věci budoucí.
Ústav, známý pod zkratkou ÚSTR, byl předmětem lítých bojů od svého počátku. Na tom by nebylo nic špatného, kdyby to byly boje historiků, nikoliv politiků. Interpretace dějin, zvláště pak bolševických, je ošemetná, už proto, že studená válka skončila ve většině evropských zemí bez krve. Komunismus byl ale stejně zhoubný jako nacismus a v celkovém počtu obětí si s ním rozhodně nezadal.
Právě proto by mělo zůstat hodnocení této temné éry zcela nezávislé na politicích. To se ale v případě ÚSTRu nikdy nestalo. Už do kolébky mu politické sudičky nadělily zdánlivě banální, ale ve skutečnosti podstatný spor. Původně to měl být Ústav paměti národa, ale dopadlo to zrovna jako s pomlčkovou válkou v názvu Česko – Slovenské republiky, kde šlo o název taky až v poslední řadě.
Česká republika je zemí, která považuje komunistickou ideologii za zločinnou, má ale komunisty v parlamentě. Je to proto, že jsme komunismus naoko odmítli, ale nikdy jsme nešli do skutečné dekomunizace jako obdoby poválečné denacifikace v Německu. Ústav pro studium totalitních režimů bude nepochybně dál zkoumat minulost – i když způsobem ryze českým. Boj o něj totiž zdaleka neskončil. Řečeno slovy Winstona Churchilla: naše současnost se příliš hádá s minulostí.
Nezbývá tedy než doufat, že zdejší komunismus historickému zhodnocení stejně neunikne.
Na vlnách Radiožurnálu by se toho chtěl dožít Daniel Raus.
