Barokní synagogy v českých zemích

Že jsou u nás barokní zámky, kostely nebo kláštery, to není nic nového. Možná vás ale překvapí, že jsou zde i barokní synagogy. A ještě zajímavější je, k čemu se vlastně využívaly. V období baroka totiž nesloužily jenom k bohoslužbám, ale například i jako židovské školy. Nebo se v nich diskutovalo o veřejných záležitostech, týkajících se židovské komunity. Synagogy byly prostě centrem života židovských obcí, říká Arno Pařík, kurátor výstavy v Židovském muzeu.

„Archivně máme doloženo více míst židovských obcí, ale obcí, kde stála synagoga, kde v tomto období byla postavena synagoga nebo prostě existovala nebo byla přestavována, těch je asi 300.“

Mnohé od té doby vyhořely nebo byly zničeny v důsledku náboženské nesnášenlivosti. Po odchodu Židů do měst v 19. století byly přestavěny a využity k bydlení nebo jako hospodářské budovy. Za druhé světové války a v období komunismu byla většina zbourána. Dochovalo se jich asi padesát. Polovinu z nich představují historické i současné fotografie a plány. Jedná se převážně o ty, které se po roce 1989 dočkaly obnovy péčí židovských obcí. Barokní synagogy byly dřevěné s bohatými řezbami či zděné s nástěnnými malbami.

Západní průčelí synagogy v Úsově, B. Wolf 1936|foto: © Židovské muzeum v Praze

„Právě klenby byly vždycky zdobeny květinami a plody ze svaté země. A ty květiny byly všeho druhu, najdou se tam polní květiny, granátová jablka, najednou tam jsou gerlandy. To je velice zajímavé a ve všech synagogách, které známe, mají buď malířskou nebo štukovou výzdobu s těmito motivy, které ukazují kvetoucí přírodu, která je také oslavou Stvořitele a stvoření.“

Nejdokonaleji zachovaná malovaná synagoga stojí v Boskovicích na jižní Moravě. Na stěnách má kromě zmíněných výjevů také hebrejské nápisy s texty žalmů a modliteb.

Tehdy neměl každý modlitební knihu a samozřejmě ty modlitby se mají číst, aby je člověk říkal správně.“

V synagoze má vše připomínat Jeruzalémský chrám. U synagog představených na výstavě se barokní styl projevuje nejvýrazněji v jejich zařízení.

„Ty nejkrásnější a nejzajímavější barokní předměty jsou mříže z Pinkasovy a Cikánovy synagogy, jejichž jeden segment je tady umístěn na čelní stěně a které jsou taky plny těch květin, úponků a listoví a zaujímaly centrální část synagogy a chrání místo s pultem, kde se Tóra předčítá.“

Říká kurátor expozice v Židovském muzeu Arno Pařík. Výstava v Galerii Roberta Guttmana na pražském Josefově bude otevřena do 28. srpna. Prostřednictvím jakýchsi „chrámů v malém“ ukazuje, že tehdejší život židovských komunit byl daleko pestřejší, než kdykoliv potom.