Zamyšlení Leo Pavláta: Opanovat zemi neznamená zotročit ji
Mnozí ekologové zazlívají judaismu, že svým učením příliš zvýrazňuje nadvládu člověka, a má tak podíl na jeho kořistnickém vztahu k přírodě.
Judaismus má za to, že Bůh učinil člověka nejdokonalejší bytostí ze všech. Tato dokonalost je však nahlížena jen jako dar, s jehož pomocí může člověk spravovat svět podle moudrých Božích zákonů.
"Země je má," praví Bůh dle biblické Třetí knihy Mojžíšovy. Toto konstatování má svůj význam i pro řešení soudobých globálních problémů. Oblast považovaná z hlediska talmudského práva za veřejnou, do níž se například počítají nejen řeky a ovzduší, ale třeba i ozónová vrstva, musí sloužit všem.
Přesvědčení, že neživá příroda, rostliny a živočichové nejsou vlastnictvím lidí, má však ještě další důsledky. Midraš praví, že kdo užívá bohatství světa bez požehnání, má být považován za zloděje. Život tradičního židovského společenství tak provázejí požehnání nejen nad pokrmy, ale třeba i při spatření duhy, krásných stromů či polí, hor, řek či moří. Těmito požehnáními Židé dennodenně uznávají, že člověk není absolutním pánem světa; pokorně přiznávají, že člověk smí užívat bohatství země jen podle vůle jejího jediného skutečného vlastníka – Stvořitele.
Jaký je však Boží záměr, kterým se má lidstvo řídit? Židé nacházejí odpověď především v biblické První knize Mojžíšově. „A stvořiv Bůh člověka se svou pečetí jako svou podobu, stvořil je muže a ženu,“ praví se zde. „A Bůh jim požehnal a řekl jim: ´Buďte plodní a množte se, naplňte zemi a opanujte ji, podmaňte mořské ryby a nebeské ptactvo a všechnu zvěř lezoucí po zemi!
Možno dodat, že člověk byl podle Tóry stvořen jako poslední coby vyvrcholení stvořitelského díla. Talmud však dodává: „Je-li člověk hoden, praví se mu: Vše bylo předem stvořeno k tvému prospěchu. Je-li však pyšný a vyvyšuje se, připomíná se mu: I obyčejný komár byl stvořen dříve než ty.“
Stojí za zdůraznění, že židovskou vizi světa podmiňuje etický přístup ke skutečnosti. Tak judaismus podřizuje i vztah člověka k přírodě mravním hlediskům, která Židé považují za určující pro existenci světa a zachování života na něm. Potom ani jedinečné privilegium, kterého se člověku od Boha dostalo, nemůže vést k devastaci životního prostředí. "Opanovat zemi" neznamená zotročit ji. Země se má stát pro člověka plodnou a on sám má k tomu svými bohabojnými činy přispět. Právě to naznačuje židovská tradice, když spojení "naplňte zemi" interpretuje též ve smyslu: „Nalezněte na zemi své naplnění. Ve spojení s ní uspokojte své potřeby.“
Celý pořad Šalom alejchem si kdykoli poslechněte v našem audioarchivu.
