Zamyšlení Leo Pavláta: Den Jeruzaléma připomíná dávnou židovskou historii města
Na dnešní den připadá podle židovského kalendáře Jom Jerušalajim neboli Den Jeruzaléma.
Shodou okolností 30. dubna, krátce před Dnem Jeruzaléma, prezident Palestinské autonomie Mahmúd Abbás ve svém vystoupení před Palestinskou národní radou překreslil v hrubě antisemitském módu dějiny židovské přítomnosti na území dnešního Izraele, a tedy i Jeruzaléma. Jako by Židé v této části světa nikdy nežili, přišli podle Abbáse až jako kolonisté z Evropy, podporovaní mimo jiné Hitlerem, „s cílem ustavit cizí těleso v oblasti“.
Není však lepšího příkladu, než skýtá právě Jeruzalém, coby dokladu o nikdy nepřerušeném poutu Židů k jejich historické vlasti.
Jako město Davidovo byl Jeruzalém prokazatelně založen roku 1010 před občanským letopočtem. Přítomnost Židů se tak zde datuje nepřetržitě více než 3000 let a nic na tom nezměnilo panství Babylóňanů, Peršanů, řecko-syrských vládců, Římanů, otomanských Turků ani Britů.
Sounáležitost Židů s Jeruzalémem je dána především vírou. Zde byl v 10. století před občanským letopočtem vystavěn k Boží poctě první židovský chrám a po jeho zničení v 6. století před občanským letopočtem i chrám druhý. Jediný pozůstatek z něj, zvaný „západní zeď“, je po téměř dva tisíce let nejvyhledávanějším židovským poutním místem. Vzpomínce na zničení jeruzalémského chrámu je v judaismu každoročně věnován jeden postní den, zkáza Jeruzaléma je připomenuta i při tradičním svatebním obřadu. Rozbití skleněného poháru přitom provází citace 137. žalmu: „Zapomenu-li tě Jeruzaléme, ať má pravice zapomene všechnu svou dovednost. Nechť jazyk můj k patru přiroste, nebude-li Jeruzalém mou radostí největší.“
V hebrejské Bibli je Jeruzalém zmíněn více než devětsetkrát, směrem k Jeruzalému se Židé modlí, ať již se nacházejí kdekoliv na světě. K judaismu odkazuje i znak Jeruzaléma – lev, který je podle Bible symbolem kmene Juda. Z jeho hebrejského názvu Jehuda je odvozeno i samo hebrejské označení Židů jako Jehudim.
Nezpochybnitelné důkazy židovského života ve městě poskytují ovšem i archeologické nálezy. V Jeruzalémě je více než 2000 archeologických pracovišť, stále nové objevy dokumentují dávnověký život židovské komunity ve městě míru, jak by se také dal přeložit hebrejský název Jerušalajim. Zvláštní význam má přitom pohřebiště na Olivové hoře s více než 150 000 židovskými hroby. Je staré více než 2500 let a jako takové je i nejstarší užívané pohřebiště na světě.
Židé Jeruzalém nikdy neopustili, většinu v něm tvořili již od roku 1864, tedy ještě před příchodem prvních stoupenců sionistického hnutí.
Popírat dávnou židovskou přítomnost na území dnešního Izraele, jako to učinil prezident Palestinské autonomie Mahmúd Abbás, je samozřejmě možné. Změnit historii tím však nelze.
Celý pořad Šalom alejchem si kdykoli poslechněte v našem audioarchivu.
