Zamyšlení Leo Pavláta: Pavel Tigrid se zasadil o pražské Židovské muzeum
Židovské muzeum v Praze bylo odstátněno před 23 lety. Pavel Tigrid jako ministr kultury na tom měl rozhodující podíl.
O Pavlu Tigridovi bylo – a ještě bude – mnoho napsáno. Jeho životopisci Pavlu Kosatíkovi není zpětně co závidět. Vždyť význam Tigridova díla se rýsuje v jasných konturách, a přece teprve s pokračujícím odstupem od jeho smrti v roce 2003 plně dohlížíme jeho význam pro demokracii v této zemi. Pavel Tigrid zanechal inspirující dědictví i co se týče politického stylu. Byl skutečným džentlmenem politiky. Člověkem jasných myšlenek a postojů, skvělého jazyka. Noblesa a laskavost Pavla Tigrida se staly příslovečnými. A přitom, bylo-li třeba, dokázal být i neústupný a přísný.
Právě takového si ho pamatuji z doby, kdy zastával funkci ministra kultury. Byla to především zásluha Pavla Tigrida, že se pražské Židovské muzeum, založené již v roce 1906, dostalo v říjnu 1994 z rukou státu zpět do správy české židovské komunity.
Vybavuji si jednání na ministerstvu, během něhož Pavel Tigrid požádal své spolupracovníky, aby navrhli, jak Židovské muzeum vyjmout ze státní správy a předat je židovské obci. Bylo to odvážné rozhodnutí, protože ve stejné době existoval velký tlak, aby co největší část sbírek přešla do Izraele. Nedůvěra, že se čeští Židé dokáží o muzeum postarat, byla patrná i mezi některými českými politiky.
Při onom jednání jeden z vysoce postavených úředníků ministerstva vznesl proti záměru Pavla Tigrida námitky. Pavel Tigrid je vyslechl a řekl: „My jsme se ale nesešli proto, abychom řešili, proč Židovské muzeum vrátit nelze. My jsme tady proto, abychom ho co nejrychleji navrátili těm, kteří ho založili, jimž patřilo a patřit opět musí.“
Při pohledu na život a dílo Pavla Tigrida se možná odstátnění Židovského muzea v Praze může jevit jako nedůležitá epizoda. Pro české Židy však tento čin měl – a dodnes má – nesmírný význam. Kvůli své historii poznamenané nacistickou i komunistickou zvůlí a jedinečným sbírkám je pro ně Židovské muzeum symbolem i klenotem zároveň. Současně však, jak se záhy ukázalo, představuje ekonomicky nesmírně významnou instituci pro zachování židovského společenství nejen v Praze, ale v celé České republice.
Po návratu z exilu žil Pavel Tigrid při svém pražském pobytu v domě s výhledem na Starý židovský hřbitov. Před deseti lety, při příležitosti již nedožitých devadesátin Pavla Tigrida, mu byla na tomto domě přispěním Židovského muzea a nakladatelství Ekonomia odhalena pamětní deska. Je to možno chápat i jako zasloužený projev vděku české židovské komunity. Jako občané této země ovšem vděčíme Pavlu Tigridovi za mnohem mnohem víc.
Celý pořad Šalom alejchem si kdykoli poslechněte v našem audioarchivu.
