Jak oživit liturgický prostor?
V Česku najdeme mnoho zajímavých liturgických prostorů. My se dnes zaměříme na dva v Čechách, konkrétně na klášter bosých karmelitánů ve Slaném a na kubistický kostel v Pečkách. Budeme na nich zkoumat, nakolik se o ně umějí věřící postarat, jestli jim dokáží dát správnou formu a také obsah a nakolik jsou připraveni se o ně podělit s nevěřícími.
Oživení liturgického prostoru v klášteře ve Slaném
Ve Slaném proběhla v listopadu 2013 slavnostní mše, při které kardinál Dominik Duka požehnal nové úpravě liturgického prostoru v kostele Nejsvětější Trojice a také vysvětil nový oltář.
Slavnostní mší se dovršila základní etapa obnovy klášterního kostela, na které pracují bratři karmelitáni spolu s architekty Norbertem Schmidtem a Helenou Kohlovou od podzimu 2010.
Do liturgického prostoru přibyl nový precesní kříž z průzračného masivního skla, který navrhl Václav Cigler společně s architektem Michalem Motyčkou. Chybějící obrazy na hlavním barokním oltáři nahradil malíř Patrik Hábl. Během slavnostní liturgie zazněly atypické litanie v podání skladatele Slavomíra Hořínky.
Kubistický skvost v Pečkách
Také zavítáme do kubistického kostela Českobratrské církve evangelické v Pečkách. Zatímco ve Slaném společenství bosých karmelitánů doplňují rodiny s dětmi, v Pečkách mladší ročníky snadno nenajdete. Evangelíků se tu schází pár, sbor nemá vlastního kazatele, přesto se snaží vytvářet živé a otevřené společenství.
Evangelíkům v tom pomáhá právě budova kostela, kterou navrhl architekt Oldřich Liska. Kostel se otevírá veřejnosti každou neděli po bohoslužbách, které jsou teď v zimě na faře. Po jejich skončení se milovníci barokní hudby zabalí do dek a jdou si do kostela vyslechnout nahrávku hudební skladby vybrané tak, aby odpovídala liturgickému období roku.
Prvního prosince v Pečkách zazněla kantáta k 1. adventní neděli od Georga Philippa Telemanna. Skladby na každou neděli v roce vybírá a z němčiny překládá ředitel Střední odborné školy uměleckořemeslné v Praze-Vysočanech Bronislav Čepek.
V Pečkách poslouchají díla barokních německých skladatelů z protestantského prostředí. Bronislav Čepek je sám katolík a tak je jeho práce pro evangelický prostor hezkým příkladem ekumeny. Sám přiznává, že na začátku všichni v Pečkách vyžadovali kantáty a oratoria od Johanna Sebastiana Bacha, to se ale změnilo a nyní vede, co se oblíbenosti týká (stejně jako v období baroka) G. P. Telemann.
Unikátní interiér kostela v Pečkách
Zatímco fasádou kostel odkazuje na tzv. kotěrovskou modernu, interiér Chrámu Mistra Jana Husa je čistě kubistický. Týká se to varhan nebo lustrů a kubistické linie najdete i na kazatelně.
Unikátní interiér je veřejnosti přístupný vždy v neděli po bohoslužbách nebo po předchozí domluvě s odborným průvodcem, historikem umění Miloslavem Vlkem z občanského sdružení Kubistin (www.kubistin.cz).
