Nový židovský hřbitov patří k největším pohřebištím v Praze
Nový židovský hřbitov v dnešní Izraelské ulici v Praze 3 byl založen roku 1890 a patří k největším pohřebištím v Praze. Turisté sem chodí k hrobu proslaveného pražského rodáka Franze Kafky, ale je to současně místo posledního odpočinku i pro zesnulé členy dnešní pražské židovské obce. Ta hřbitovu věnuje nemalou péči.
Více o tomto tématu v rozhovoru s ing. Mojmírem Malým.
Pane Malý, jak se dá přesně označit Vaše funkce?
Mojmír Malý: „Jsem zodpovědný za správu nekomerčních židovských památek ve vlastnictví Židovské obce v Praze a Federace židovských obcí a nejnověji máme do tohoto souboru zařazen i nový židovský hřbitov na Žižkově.“
To je ve své podstatě úplně zvláštní hřbitov. Čím?
Mojmír Malý: „Je mimořádný tím, že je největší rozlohou a představuje velký propletenec nejrůznějších odborností a problémů, které musíme řešit souběžně.“
Jak je to starý hřbitov?
Mojmír Malý: „Hřbitov byl založen v roce 1890 po uzavření starého židovského hřbitova na Žižkově, dnešní Fibichova ulice – televizní vysílač.“
Pojí se k němu zvláštní historie. On byl určen pro pražské a mimopražské Židy?
Mojmír Malý: „Byl určen pro pohřbívání pražské židovské obce, do toho samozřejmě nepočítáme okolní židovské obce na Smíchově, v Libni, v Uhříněvsi.“
Ty měly své vlastní hřbitovy. Ale přesto tedy – tady bylo osmdesát sedm tisíc Židů, takže ten hřbitov počítal s kolika hroby?
Mojmír Malý: „Udává se v literatuře, že byl založen s kapacitou až na sto tisíc pohřbů, což si ale myslím, že by se sem asi úplně nevešlo. Dnes tady nacházíme téměř třicet tisíc náhrobků a jeho kapacita je za tří čtvrtin až ze čtyř pětin zaplněná.“
A teď k tomu, co vlastně spravujete. Tady jsou obrovské rozměry – zdi, cesty, stromy. Jaká jsou čísla?
Mojmír Malý: „Ten hřbitov je skutečně mimořádný svou rozlohou. Pro ilustraci často tu rozlohu porovnáváme s jinými známými objekty – lze např. říci, že je rozlohou tří Václavských náměstí, deseti fotbalových stadionů nebo dvou spartakiádních stadionů a tak bychom mohli pokračovat i dále. Dvoukilometrová ohradní zeď, pět kilometrů vnitřních cest, dva tisíce stromů – to jsou čísla, která už dají lepší představu, jak složitý a rozlehlý areál to je.“
Chodí sem i lidé, kteří nejsou židovské víry a i ti, kteří tady nemají své pohřbené?
Mojmír Malý: „Hřbitov je vyhledávaným turistickým cílem, je tady spousta zajímavých architektonicky výtvarných náhrobků, je to i zelená oáza pro obyvatele Prahy 3 nebo pro celou Prahu. Samozřejmě sem nejčastěji lidé přicházejí navštívit hrob Franze Kafky.“
No nejenom to, jezdí sem i lidé ze zahraničí podívat se na hroby svých předků?
Mojmír Malý: „To je velká část návštěvníků, protože mnoho pozůstalých dnes žije po celém světě a jsme s nimi v častém styku, dnes díky internetu a e-mailu, ale v letním období nás často navštěvují a objevují se tady.“
Tak jak jsem to procházel, je to krásný hřbitov. Co mu ještě chybí?
Mojmír Malý: „Stojí před námi mnoho problémů. Jako nejvážnější vidím ten, že z dvaceti pěti tisíc náhrobků je zhruba tisíc až dva tisíce ve vážném havarijním stavu, kdy hrozí pádem, ohrožují návštěvníky, hrozí, že se samy rozbijí a jenom tato část představuje náklady několika milionů korun, které v této chvíli k dispozici nejsou a snažíme se je získat prostřednictvím dotací.“
Tak Vám přeji, aby se to podařilo a ten hřbitov byl v dokonalém stavu. Děkuji.
