Rozhovor s rabínem Danielem Mayerem
Rabín Daniel Mayer žije již více než 20 let v Izraeli, ale jeho jméno je dobře známé i u nás: jako někdejšího rabína pražské židovské komunity, autora dvou knih a konečně i pravidelného přispěvatele našeho pořadu. Rabín Mayer tento měsíc navštívil Prahu a při této příležitosti s ním hovořil náš spolupracovník Jan Jelínek.
Vítám Vás v Praze, pane rabíne. Jak moc se Vám po Praze stýská?
Daniel Mayer: „No tak musím říct, že občas ano, samozřejmě, ale my sem většinou s manželkou přijíždíme tak dvakrát do roka, takže ten stesk není tak veliký, ale kromě toho zase když ten náš pobyt tady končí, tak se nám stýská po Haifě, po Izraeli, protože tam máme děti a vnuky, kterých už máme jedenáct.
Vy jste napsal dvě knihy, ta druhá se jmenuje Konverze k judaismu. Kdy vyšla a proč jste ji psal?
Daniel Mayer: „Vyšla v roce 2010 v prosinci a šestnáct let, nebo sedmnáctý rok, se vlastně zabývám konverzí a učím v přípravných kurzech pro konverze, pro lidi, kteří se chtějí stát židy, a já je na to připravuji. To téma mě tak zajímalo i z hlediska historického, takže jsem se do toho ponořil, ale tato kniha se rodila velice těžce, takže jsem ji začal psát asi někdy v roce 2006 nebo 2005 dokonce.“
Ale Vy jste mi říkal, že slouží ještě k jednomu účelu to téma, že to souvisí s Vaší školou.
Daniel Mayer: „Na základě té knihy vlastně, když jsem napsal tu knihu, tak jsem si řekl: možná, že by mohla sloužit jako základ disertační práce pro doktorát. Domluvil jsem se s paní docentkou Šedinovou z hebraistiky z Filozofické fakulty, která byla ochotná být mojí školitelkou. Tím pádem vznikl ten druhý plán rozšířit tuto knihu jako disertační práci a obhájit ji pro doktorát.“
Vy máte přeci jen dostatek zpráv o pražské židovské obci. Co si o ní myslíte?
Daniel Mayer: „Tak každý rok, dvakrát do roka, když jsme tady, tak na židovskou obec přicházíme s manželkou, jsme tam na bohoslužbě atd. Já si myslím, že židovské obec z mého hlediska, z toho náboženského hlediska, jsem velice rád, že nyní má mladého rabína Davida Petera, který opravdu z hlediska vzdělání je tohoto titulu opravdu hoden. A z druhé strany si myslím, že je dobré, že na židovské obci je už ta mladší generace, tzn. např. ty děti, které když jsme začínali na židovské obci Talmud-tóra, takovou židovskou školu, takže ty dnešní děti, které už vyrostly, kterým je přes třicet, takže pomalu zaujímají určité pozice a mohl bych říct i že se zajímají o ten náboženský a kulturní život na té obci, což je dobře.“