Novoroční zamyšlení Jana Vechety
Před dvěma dny jsme se rozloučili se starým letopočtem. Občas se nám v příštích dnech ještě stane, že za datum místo „16“ napíšeme „15“, ale už si musíme zvyknout, že starý rok je minulostí.
Stojíme na začátku a ve vzduchu visí otázka: Jaký bude rok 2016? Co nám přinese? Co se v něm odehraje?
Na jednu stranu bude tento rok podobný všem těm předchozím. Vyjádřil bych to obrazem protikladů, v nichž se život světa v proudu času odehrává:
- Stane se mnoho dobrého i mnoho zlého.
- Lidé si budou navzájem pomáhat, mít se rádi a stát při sobě, právě tak jako se budou také nenávidět, stát proti sobě a odmítat jeden druhého.
- Bude se střídat den a noc a bude jaro, léto, podzim a zima, příroda se oděje mnohou krásou, právě tak jako projeví i svoji drsnou tvář – budou mnohé povodně a zemětřesení a požáry a tornáda a přírodní katastrofy všeho druhu.
- A my jako jednotlivci budeme prožívat dny šťastné i smutné, dny náročné i dny odpočinku, dny zdraví i nemoci.
- Mnoho lidí se narodí a mnoho jich zemře.
Věci se však v čase také mění, rostou, čas se odvíjí ve spirále – pokaždé jsme o kousek dál nebo výš. A tak každý rok je tedy také očekáváním něčeho nového a vše roste k nějakému definitivnímu bodu.
To je náš svět a my jsme jeho součástí. Umění přijmout život takový, jaký je, je projevem moudrosti a zralosti. V mládí se díváme příliš kupředu, ve stáří příliš nazpět. Jinak vnímá čas mladý člověk, jinak starší. Mladý vyhlíží budoucnost jako šanci, starý jako možné ohrožení.
K moudrosti a zralosti však patří také vyváženost života. Ta spočívá v prožívání okamžiku tady a teď. Nežít ani příliš zahleděný do budoucnosti, ani příliš do minulosti. Prožívat plně to, co přichází dnes, to, co nás teď a tady potkává. Je to jako cesta krajinou, terénem – nejdůležitější je ten úsek, kterým právě procházíme: někdy po rovině, někdy z kopce, jindy strmě do kopce a přes překážky, někdy ve svitu sluníčka, někdy v dešti. Ale vše má svoji cenu, smysl a důležitost.
Přejeme si do Nového roku, aby byl šťastný. Co znamená „šťastný“? Štěstí spočívá v naplnění. Naplnění hloubky lidského bytí, jeho tužeb, jeho potřeb. Víme, že v tomto světě to nejde zcela a úplně. Jen částečně a někdy vůbec. A tak vám přeji víru ve skutečnosti přesahující náš svět – víru jako světlo na cestu.
Autor je farář Římskokatolické farnosti Domaslavice.
