O pokušeních. Zamyšlení Erwina Kukuczky
Už za deset dní začne doba postní, která nám říká, co činit, abychom se nemuseli bát. Tradičním postním čtením z Bible je příběh o Ježíšově pokušení na poušti. Při jeho výkladu je možné se soustředit na postavu ďábla, personifikovat ji a vyvozovat nejrůznější závěry. Dnes je toto téma velmi oblíbené.
Také je možné vyzdvihnout metafyzický zázrak, což je ještě atraktivnější a lákavější. Nebo položit důraz na půst a oddělit se od světa k meditacím.
V dnešní době možná i kolem sebe, ale hlavně na televizní obrazovce vidíme mnoho projevů víry: naplněné kostely, spoustu církevních obřadů. Ovšem v úplném kontrastu s tím je všechno ostatní, kde se nemluví, ale něco se koná.
Při ekumenických pobožnostech jsou všechny církve svorně vedle sebe, v praktickém životě je to jinak. Církve mají u nás již čtvrt století svobodu, ale ne vždy ji užívají k šíření lásky, pokoje a vzájemného porozumění, ale k budování své moci a slávy. Mnoho se mluví o obnově duchovního života, o budování rodiny, a přitom si jistý starosta v novinách postěžoval, že „maminky dávají přednost penězům před výchovou dětí“.
Vyznáváme, že Pán Ježíš je naším Spasitelem, a přitom se z televize dovídáme, že je jen jedním z lidových léčitelů. To nemá být výčet negací, ale obraz naší doby. Evangelium nepatří minulosti. Jistě, je těžké třeba ztratit peníze, majetek, žít v nesvobodě, ale tragédií je nemít svědomí, nežít duchem, neuznávat žádnou autoritu a vědomě žít jen pro sebe.
Stejné pokušení jako u Ježíše na poušti přichází ke každému z nás. Je to především touha po majetku, moci, jak u národů, tak u jednotlivců. Před tím jsme varováni. Je třeba nejdříve si toto pokušení uvědomit. Jen s Boží pomocí to může alespoň někdo dokázat. Budeme-li se o to snažit, vykročili jsme už teď k naší spáse.
Vraťme se k Hospodinu. Je to k dobru naší rodiny, církve i naši země.
