Leo Pavlát: Jak to bylo s golemem
Slovo golem znamená v hebrejštině hmotu, která ještě nedosáhla konečné formy. Takto židovští mystikové od talmudských dob uvažovali i o stvoření umělé bytosti, která by byla dokladem zasvěcenosti svého tvůrce do Božích tajemství.
Slovo golem však v židovské tradici nabylo i významu člověka primitivního a nevzdělaného, který svým jednáním ruší Boží řád. Tak se o golemovi zmiňuje také rabi Löw.
I to však stačilo, aby lidová fantazie spojila věhlasného učitele s mystickou tradicí v dodnes živou legendu. Její zrod však nesmíme hledat v Praze za rabínova života, ale až o mnoho staletí později.
Podle tradičního podání se z 18. století zachoval rabínský zákaz vstupu na půdu Staronové synagogy, kde měl být golem pohřben. A ve století následujícím se již pražská golemovská legenda vydala na svou pouť za slávou.
Milníkem se stal rok 1847. Tehdy v Praze v německy psané knize židovských příběhů vyšel v návaznosti na jiné německé literární podání příspěvek o golemovi z pera Leopolda Weisela.
Již předtím golem dobře zapadající do tajuplné atmosféry rudolfinské Prahy inspiroval známé německé romantiky Jacoba Grimma a Achima von Arnima, zatímco v české literatuře se golem prosadil až v 60. letech 19. století.
Literárně nejhodnotnější verze Josefa Svátka a Aloise Jiráska jsou přitom ještě pozdější. A není pochyb, že zvláště Jiráskovo zařazení golema do Starých pověstí českých roku 1894 zásadně přispělo k tomu, že golem v českém prostředí zdomácněl.
Ve stejné době však v prostředí východoevropských chasidů měla stále své příznivce kabalistická idea golema. V roce 1909 protovzbudil ve Varšavě rozruch hebrejský text podrobně popisující stvoření pražského golema.
V tomto údajném přepisu právě objeveného hebrejského rukopisu z roku 1583 se golemovi dostalo i nového určení: Chránil Židy před pletichami nepřátel. Záhy se sice ukázalo, že celý spisek je podvrh, ale jeho vyprávění přesto předurčilo nová zpracování.
Nejprve roku 1917 Chajim Blochpublikoval německy knihu Pražský golem od svého zrození do své smrti a takto zachycené golemovy osudy přešlyo pět let později i se staršími příběhy o umělé bytosti do slavné antologie židovského folkloru Michy bin Goriona Zrození Judy.
V té době však již golem naplno žil i mimo židovské prostředí. Stal se oblíbeným tématem dalších německých, rakouských a českých autorů, jako mnohačetná metafora přitahoval umělce i vědce. A je tomu tak dodnes.
Proč byste se o víkendu měli vydat do Děčína? A jak se mluvilo před stovkami let v pražské židovské čtvrti? Celý pořad Šalom alejchem si kdykoli poslechněte v našem audioarchivu.
