Vzpomínka na prezidenta Chaima Herzoga

Chaim Herzog se narodil 17. září 1918 v Belfastu jako nejstarší syn irského vrchního rabína a později vrchního aškenázského rabína v Izraeli. Studoval práva na univerzitě v Cambridgi, roku 1935 odjel do Palestiny, kde se věnoval náboženským studiím. Zapojil se do židovského ilegálního odboje, za druhé světové války bojoval v britské armádě. Po válce spolupracoval na usvědčování nacistických zločinců - vedl například výslechy Heinricha Himmlera.

Uniformu znovu oblékl roku 1948, když bojoval ve válce za nezávislost Izraele. Herzog dosáhl v armádě vysokých postů a po odchodu z ní v r. 1962 pracoval jako vojenský komentátor v izraelském rozhlase. Do politiky vstoupil v roce 1969 jako poslanec Strany práce, o 6 let později byl jmenován izraelským velvyslancem při OSN. Proslavil se zde svými razantními projevy na obranu Izraele v době, kdy byla odhlasována ostudná rezoluce ztotožňující sionismus s rasismem. Prezidentem Izraele byl zvolen roku 1983.

Za 10 let svého úřadu Chaim Herzog přijal 11 000 oficiálních návštěv, vykonal 45 cest do zahraničí, oslovil 13 parlamentů. Byl to právě Chaim Herzog, kdo po opětovném navázání diplomatických styků s Československem přerušených v roce 1967 navštívil v říjnu 1991 naši republiku. V Terezíně se tehdy mimo jiné zúčastnil tryzny k 50. výročí vzniku terezínského ghetta.

Chaim Herzog vydal řadu knih, mezi nimi i vlastní paměti nazvané Žijící historie. V nich vyjádřil své životní krédo:

"Vždycky jsem pevně věřil, že jestliže Stát Izrael chce žít jako jedinečná etická společnost, musí založit svou existenci na pevných základech. Tyto základy spatřuji v bohatém židovském dědictví, které nás zachovalo po generace. V hodnotách, které podmiňují naši sionistickou současnost. V silné bezpečnosti a ekonomice, které nám umožňují odolat útokům agresorů. Základem izraelského státu je však především morální síla, která tvoří základ individuální a obecné spravedlnosti."