Přispěje Polsko na dostavbu Chrámu Boží prozřetelnosti?
V polském Sejmu vypukl spor o financování dostavby Chrámu Boží prozřetelnosti ve Varšavě. Státní rozpočet na ni vyčlenil 40 milionů zlotých (zhruba 300 milionů korun). Návrh ale vyvolal odpor postkomunistických poslanců. Polské zákony totiž přísně zakazují financovat stavby nových sakrálních objektů z veřejných rozpočtů.
Myšlenka vybudování Chrámu Boží prozřetelnosti je stará už 217 let. Poslanci takzvaného Velkého sejmu s ní poprvé přišli 5. května roku 1791, chtěli tak vyjádřit díky za to, že se podařilo přijmout první polskou ústavu. Ta ale platila jen několik měsíců . Následovala povstání a nakonec 2. a 3. dělení Polska mezi Prusko, Rakousko a Rusko. Posledně jmenovanému carství připadla v roce 1795 i Varšava, kde měl být Chrám Boží prozřetelnosti vybudován. Na myšlenku stavby se na dlouhá desetiletí pozapomnělo. Debatovat o ní se znovu začalo až po obnovení samostatného Polska po roce 1918. Když už výběrčí komise rozhodly o vítězném projektu a mnoho nechybělo k zahájení stavby, plány překazila 2. světová válka. A vlády pozdějšího komunistického Polska nebyly budování monumentálních sakrálních staveb ze známých důvodů nakloněny.
Stavba chrámu nakonec začala až v listopadu roku 2002. Předpokládané náklady na 67 metrů vysoký objekt představovaly v přepočtu 3/4 miliardy korun. Mělo jít o prostředky věřících a soukromých institucí. Stavba byla ale zastavena pro nedostatek finančních zdrojů. Problém měla vyřešit dotace ze státního rozpočtu ve výši přibližně 300 milionů korun. Myšlenka však narazila na legislativní překážku. Polské zákony sice umožňují obnovu památek - církevní nevyjímaje - nicméně striktně zakazují financování nově budovaných sakrálních staveb z veřejných prostředků.
Státní rozpočet ale může vydávat prostředky ve prospěch kulturních institucí. Nadace pro vybudování Chrámu Boží prozřetelnosti proto projekt rozšířila. V rámci zmíněné stavby mají fungovat například Institut papeže Jana Pavla II. nebo muzeum někdejšího polského primase kardinála Stefana Wyszynskiego. A ty by už mohly být považovány za kulturní instituce. Ve svém statutu je ale nemá zmíněná nadace, odpovědná za stavbu chrámu. A tak ani nemůže přijímat státní prostředky na aktivity, kterými se oficiálně nemůže zabývat. Varšavský metropolita Kazimierz Nycz tvrdí, že je Chrám Boží prozřetelnosti v celonárodním zájmu. Jeho odpůrci zase oponují, že se církev pokouší o nelegální získání peněz ze státního rozpočtu.
