Vegetariánství a duchovní život
Při hledání jednoty mysli, duše a těla hraje v mnoha kulturách důležitou roli způsob stravování. Jídlo v nich není pouhým prostředkem k zahnání hladu, ale má i svůj duchovní význam. Součástí některých tradic je i vyloučení pokrmů ze zabitých tvorů, chcete-li vegetariánství.
"Nechť se člověk poté, co dobře rozvážil krutost poutání a zabíjení vtělených bytostí, zcela vzdá pojídání masa. Ten, kdo sní lidské maso, maso koně či jiného zvířete anebo připraví ostatní o mléko tím, že zabije krávu - ó králi! Pokud od toho takový zloduch neupustí ani po užití jiných přesvědčovacích prostředků, neměl bys váhat mu setnout hlavu."
Těmito slovy vybízejí k vegetariánské stravě védy, tedy posvátné texty staré Indie. Najdeme v nich i zdůvodnění známé indické tradice, že ze všech zvířat zaslouží nejvyšší ochranu kráva. Antonín Valer z hnutí Hare Krišna:
"Podle védské tradice je v každém živém těle duše, která prochází evolucí: od nejnižších forem života přes plazy, ptáky, savce až po člověka. Až teprve v lidském těle může duše dojít plné seberealizace. Pokud někdo přeruší tento vývojový cyklus tím, že zabije zvíře, donutí onu živou bytost absolvovat celý cyklus znovu. Kráva je poslední předstupeň, ze kterého lidská bytost přechází do lidského těla, proto s sebou nese její zabití největší karmu."
Zásada nenásilí je blízká i buddhismu. I zde platí zákon karmy, podle něhož každé zabíjení nese následky. Nicméně:
"Je třeba rozlišit mezi tím, kdo zvíře zabije a tím, kdo sní jeho maso. Takový člověk už např. podle teravádovské tradice buddhismu následky karmy nenese. Ostatně historický Buddha sám maso jedl a ani svým žákům ho nezakazoval. Jedinou výhradu měl k tomu, aby mniši jedli maso ze zvířat, zabitých jen kvůli nim. Ale pokud byli obdarováni masem, směli ho přijmout," říká Jan Honzík z mezinárodního buddhistického nadačního fondu.
Relativně nejméně pochopení pro vegetariánství najdeme v křesťanství. Jsou ale výjimky: vegetariánství doporučuje jako správnou životní cestu Církev adventistů sedmého dne, která mimochodem zřídila v Praze už v meziválečném období první vegetariánskou restauraci.
Šéfredaktor adventistického časopisu Prameny zdraví Petr Žižka vysvětluje: "Pán Bůh, který nás stvořil, se stará o všechny aspekty života a jídlo do toho také patří. Hned na počátku v rajské zahradě nám dal stravu, která je ideální: ovoce, ořechy, obiloviny. Pak k tomu přibylo ještě polní býlí, určené původně pro zvířata, a nakonec po potopě světa směli lidé jíst i maso, protože žádné rostliny na zemi tehdy nebyly. To ale bylo opatření pro momentální situaci, nikoli ideál. A my se domníváme, že ten ideál je aktuální i dnes."
Většina vegetariánů u nás ani ve světě dnes nespojuje svůj postoj s náboženským přesvědčením. Nejčastější motivací bývá odpor vůči krutému zacházení se zvířaty a také zdravotní aspekty.
