Romano Guardini o podstatě uměleckého díla
Romano Guardini patří k nejvýznamnějším křesťanským filozofům 20. století. Z jeho rozsáhlého díla jsou u nás známé knihy o duchovním životě a liturgii. Nakladatelství Triáda ve spolupráci s Centrem teologie a umění při Katolické teologické fakultě v Praze vydalo v těchto dnech výbor z jeho textů o umění pod názvem O podstatě uměleckého díla. Při této příležitosti navštívil Prahu Walter Zahner, německý specialista na Guardiniho, který knihu pro české vydání připravil. Novou knihu a Guardiniho reflexi umění představil ve dvou pražských přednáškách. Rozhovor s Walterem Zahnerem jsme natočili v kostele Nejsvětějšího Salvátora.
Guardini je u nás známý především jako iniciátor liturgické obnovy a autor knih o duchovním životě. Jaký je vlastně jeho vztah k umění?
"Guardini v oblasti umění odpověděl na základní a zásadní otázky. Zabýval se sakrálním uměním a pro jeho popis zavedl pojmy kultovní a zbožný obraz a vysvětlil rozdíly mezi nimi. Věnoval se také smyslu abstraktního umění a jeho použití a psal o konkrétních uměleckých dílech. Nebyl to kunsthistorik, který by odpovídal na uměnovědné otázky, spíš se věnoval tomu, jak s uměním zacházet."
Jak Guardini vnímal vztah architektury a liturgie?
"Liturgie je pro Guardiniho slavnost, kde se setkává Bůh s člověkem a architektura je obal, kde se toto setkání odehrává. Tento obal musí mít ty nejvyšší kvality. Guardini znal řadu historických kostelů a ty mu sloužily jako vzor ideální úrovně při stavbě nových kostelů. Sám úzce spolupracoval s významným německým architektem Rudolfem Schwarzem."
S kterými dalšími umělci Gaurdini spolupracoval?
"Guardini byl v kontaktu s mnoha umělci, nikdy se však nesnažil o to, aby na výzdobě kostela pracoval jeden konkrétní člověk.. V tomto se liší například od dominikána Couturiera nebo Otto Mauera, kteří získávali umělce na konkrétní zakázky. Guardini řešil otázky umění obecněji, na teoretické úrovni."
Jaký má Guardiniho dílo význam pro dnešek?
"Je to myslitel, který promýšlel fenomény své doby, přicházel s novými podněty. V řadě otázek může být již zastaralý. Ale to, jak promýšlel základní otázky společnosti a člověka, má svůj význam i dnes. Texty, v nichž se zabývá Dostojevským, Rilkem, Augustinem, nebyly aktuální už v době, kdy je napsal, ale on se snažil jít dál, ptát se, co je za tím textem. Jestli je jeho text o krajinách u Danta ještě aktuální, je samozřejmě otázka. Na ni ať si odpoví čtenář sám... Ale řada jeho teologických knížek a spisů obsahuje určitou základní hodnotu, která není poplatná době. V otázkách umění se věnoval věcem, které byly aktuální v první polovině 20. století a zároveň i věcem, které i dnes mohou vzbudit zájem čtenářů. Například článek, který dal název celé knize O podstatě uměleckého díla, se zabývá otázkou, co je umělecké dílo a co zpodobňuje. Tato otázka byla aktuální v době, kdy to psal, a je aktuální i dnes."
