Ruské pravoslavné Vánoce
Pravoslavné Vánoce připadly na minulou středu. A ve velkém je oslavili věřící v Rusku. Bývalá bašta ateismu dává v posledních letech stále větší prostor tradičnímu pravoslaví, takže kritici ho někdy označují za novou ideologii Ruska. Ať už je to pravda nebo není, na oslavách nechyběli nejvyšší političtí představitelé.
Ruské pravoslavné Vánoce se po někdejších 1. a 9. květnech a 7. listopadech staly hlavním svátkem roku. Jen v v desetimilionové Moskvě na bohoslužby přišlo skoro 150 000 věřících, což mluví samo za sebe. Jako obvykle do pravoslavných svatostánků přišli i nejvyšší představitelé současného ruského státu. Prezident Dmitrij Medveděv se ženou Světlanou navštívil hlavní ruský chrám, tedy Josifem Stalinem zbořený a Borisem Jelcinem obnovený chrám Krista Spasitele. Ruská média pohotově připomněla, že Medveděv na mše o velkých celokřesťanských svátcích přicházel už v letech, kdy ještě nebyl hlavou státu, a to jak o Vánocích, tak o Velikonocích.
Zajímavé v této souvislosti je, že jako první postsovětský politik začal na největší pravoslavné bohoslužby v roce přicházet Boris Jelcin. Poprvé tak přitom učinil už na počátku roku 1992, což bylo skoro na den přesně pouhý měsíc po rozpadu Sovětského svazu, jehož iniciátorem byl právě první ruský prezident.
Patriarcha Kirill o těchto ruských Vánocích znovu potvrdil, že jeho úřad je do značné míry funkcí politickou. Když v chrámu Krista Spasitele oslovil hlavu státu, mimo jiné řekl, že "mimo jiné i kroky státní moci vedly k tomu, že se země nezhroutila na onu děsivou mez pádu do hlubin, kde se ocitla v důsledku politických turbulencích let devadesátých." To jistě udělat nemusel, ale přesto to udělal.
Loňský rok nicméně podle patriarchy Moskvy a vší Rusi "ukázal, že lid a státní moc dokážou vespolek projít i velmi těžkými zkouškami a překonat pohromy, jež na nás v našem lidském žití dopadají. Věříme, že život v souladu s Božskou pravdou nám dopřeje obrovitou sílu," zdůraznil patriarcha Kirill.
