Noc kostelů na Tachovsku
416 kostelů, modliteben a sborových místností různých církví po celé republice otevřelo minulý pátek své dveře pro návštěvníky Noci kostelů. V chrámech zněla hudba, přednášky, návštěvníci mohli zhlédnout taneční i divadelní představení, nebo si posedět v křesťanské kavárně. Letos poprvé zavítala noc kostelů také na ateistické Tachovsko.
Jaký to má smysl pořádat Noc kostelů na vesnici a navíc v tak ateistickém regionu, jako je Tachovsko? Pro odpověď na tuto otázku jsem si zajel do Kladrub, místa, které se jako jediné v tachovském okrese k této mezinárodní akci připojilo. Je pátek 28. května, krátce po půl sedmé večer vcházíme do kostela sv. Jakuba na kladrubském náměstí.
Pan Jiří Čechura je místní historik a povídal zde o kladrubských kostelech. Pane Čechuro, jsou něčím skutečně výjimečné?
„Určitě jsou, zvlášť výjimečný je ten klášterní kostel. Má parametry katedrály v tom barokně gotickém uspořádání a je určitě jedním z nejkrásnějších kostelů u nás vůbec.“
Jedním z organizátorů je pan Josef Jáša. Pane Jášo, proč jste se v Kladrubech vůbec pustili do organizace Noci kostelů?
„Máme takový dlouhodobý cíl, že bychom se rádi jako farnost víc otevřeli veřejnosti. Děláme takové projekty, že chceme i kostel i farní budovu otevřít pro život ve městě. A toto byla velice dobrá příležitost.“
Noc kostelů – co je to vlastně za akci? K čemu je dobrá?
„Otevřít kostel lidem, kteří běžně do kostela nechodí, na nějakou mší, na nějaký obřad by prostě nepřišli. Tak jim dát takovouto nějakou možnost a představit jim ten kostel.“
Průvodkyně: „...je to místo, pro setkávání s Bohem a k jeho oslavě. Majestátnost a krása stavby i výzdoby oslavuje Boha...“
Dobrý večer, můžu vás poprosit o kratinký rozhovor? Proč jste přišla na Noc kostelů?
„Protože mi tu hrají kamarádi a mám takové akce ráda.“
A kdo to tady dnes vlastně vystupoval?
„To byly jednak slečny, které se učí na varhany z farnosti, a ty si zase sehnaly kamarády z hudebky. A potom pan Tauš.“
Jednou z duší Noci kostelů je Silvie Strachotová. Kdo dal dohromady dnešní Noc?
„Tu jsme vytvořili dohromady - já spolu s naším administrátorem ve věcech světských panem Jášou.“
A vy hrajete tady při bohoslužbách, nebo to teď byla jen příležitost?
„My hrajeme pravidelně při bohoslužbách.“
Kolik lidí sem chodí do kostela?
„Tak v průměru nějakých dvacet, pětadvacet.“
Pane Jášo, vaše farnost se svým způsobem taky proslavila...
„Tady probíhá takový experiment. Přišli jsme o kněze a hrozilo, že farnost přijde o právní subjektivitu, což jsme nechtěli. Náš otec biskup mě jmenoval administrátorem přes věci materiální no a v podstatě jsme si ty farní věci začali řídit sami. Kněz sem dojíždí jenom v neděli na mši, takže to je asi cesta do budoucna.“
A myslíte, že je možnost nějaké misie tady na Tachovsku?
„Asi to bude muset být všechno úplně jinak. Po revoluci jsme si představovali, že někdo něco udělá, někdo se postará. Čas ukázal, že nikdo nic nezařídil, nikdo se o nás nepostará. Prostě pokud nezačneme my tady zespoda něco budovat, tak to prostě zemře.“
