Náboženská situace v Rumunsku

17. červenec 2010

Dá-li se o některém evropském národě říct, že je jednou nohou na západě a druhou na východě, pak zcela určitě o Rumunech. Jsou totiž jediným národem Evropy, který píše latinkou, ale vyznává pravoslaví. Je to tak už od prvního století, kdy někdejší dáckou říši dobyli Římané a původní obyvatelé si začali říkat „Romani“. Prakticky ve stejné době přišli řečtí misionáři a přinesli křesťanství v jeho pravoslavné podobě.

Národní a pravoslavná identita dodnes Rumunům splývá: Podle statistik se v pravoslaví hlásí 85% obyvatel, zbytek tvoří katolíci, protestanté a muslimové. Podíl ateistů je zcela zanedbatelný. V atmosféře lidového pravoslaví vyrůstal i pan Petronius Nicolae Pastramagiu:

„Každý má doma nějakou ikonu a rodiče podle možností i za totality své děti do pravoslavné víry. Zkrátka v Rumunsku prakticky neexistuje člověk, který byl nebyl pokřtěn. I komunističtí pohlaváři nechávali své děti křtít: babička je vzala a bez velkého povyku v malém rodinném kruhu uspořádali křest.“

Pravoslavná církev se v Rumunsku trvale těší velké popularitě a spolu s armádou vychází ve všech průzkumech jako nejdůvěryhodnější instituce v zemi. Kněží a biskupové často vystupují jako urovnavatelé různých sporů, a to jak při vesnických hádkách, tak třeba i v konfliktech mezi odbory a zaměstnavateli. Běžné je i to, že Rumuni tráví svou dovolenou nebo její část v některém z pravoslavných klášterů, kterých jsou v zemi stovky. Může přijet i cizinec, jak potvrzuje novinářka Jana Šustová:

„Rumunům stačí prostě do vybraného kláštera prostě zavolat a domluvit se. Něco málo se tam platí, ale já s kamarádkou jsem tam byla úplně zadarmo, protože sestřičky od nás nic nechtěly, i když jsme se snažily jim peníze podstrčit. Někdo je tam prostě na dovolené, ale my jsme si to chtěli užít se vším všudy, takže jsme třeba pomáhaly v kuchyni, zavařovaly nebo dělaly "zakusku", zeleninovou pomazánku. „

Všechny rumunské kláštery jsou jedinečné, ale k nejvyhledávanějším patří ty v jižní Bukovině podél ukrajinských hranic. Vznikaly v 15. století jako pevnosti proti tureckým nájezdům a dnes jsou na seznamu svět

autor: Jakub Šiška
Spustit audio