Náboženství na Ukrajině
Kostely na Ukrajině mají velmi podobnou výzdobu a odbývají se v nich prakticky identické obřady. Neznalý turista proto ani nemusí postřehnout, že v zemi působí tři církve, které spolu nevycházejí právě v nejlepším. Jak je to možné?
Ačkoli slovo Ukrajina poprvé zmiňuje už Kijevský letopis z roku 1187, prvního samostatného státu se Ukrajinci dočkali až v roce 1917. Trval pouhé tři roky. Druhý pokus se podařil až v roce 1991, kdy vznikla Ukrajina v dnešní podobě. Brzy se ale ukázalo, že Ukrajinci tvoří spíše dva národy: jeden tíhne k západní Evropě, druhý k Rusku. Podobné je to v otázce náboženství. Religiózní mapu země nakreslí ukrajinský novinář žijící v Praze Bohdan Kopčák.
Bohdan Kopčák: Na západě Ukrajiny má největší vliv řeckokatolická církev a ukrajinská autokefální pravoslavná církev. Je tam ale i přítomná pravoslavná církev kijevského a moskevského patriarchátu. Čím dále na východ pak ubývá řeckých katolíků a jsou tam jen pravoslavní moskevského a kijevského patriarchátu asi v poměru jedna k jedné. A dál na východ dominuje pravoslavná církev moskevského patriarchátu.
Všechny tyto církve se přitom hlásí k tzv. východnímu ritu, takže jejich věrouka i obřady jsou si velmi podobné. Problém je ale v detailech, daných historickým vývojem. Například řeckokatolická církev se odštěpila od pravoslaví roku 1596. Měla překonat tz. první velké schizma, kdy se v 11. století křesťanství rozdělilo na pravoslavnou a římsko-katolickou část. Namísto toho ovšem přinesla jen další rozdělení, protože k řeckokatolíkům se přidala jen malá část pravoslavných.
Bohdan Kopčák: Pro pravoslavné věřící je nepřijatelné smířit se s jurisdikcí Říma a papeže, působí to na ně jako červený hadr na býka. Naopak řečtí katolíci jsou se stávajícím stavem smířeni. Jejich církev také prošla pronásledováním, což jí sjednotilo. Tato církev je dnes také nositelem ne přímo nacionalistických, ale spíš patriotických hodnot. To platí i v otázce liturgického jazyka. Část bohoslužeb se slouží staroslověnsky, zato mši slouženou rusky by řeckokatolíci nikdy nepřijali.
Ve sporu mezi pravoslavnými hraje hlavní roli nacionalismus. Například nedávnou návštěvu moskevského patriarchy Kirilla v Kijevě označilo vedení Ukrajinské autokefální pravoslavné církve za urážku ukrajinské nezávislosti.
Přes tyto spory se církve na Ukrajině těší velké společenské autoritě. Průzkumy veřejného mínění jim přisuzují až 8O% důvěryhodnost bez ohledu na to, k jaké konfesi se respondenti hlásí. Většinu věřících tedy spory jejich církevních vrchností očividně nezajímají.
