Návraty paměti
Centrum pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí druhé světové války při Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky vydalo před časem pozoruhodnou knihu. Více o ní v následujícím příspěvku.
„Návraty paměti“ – tak se jmenuje dílo, v němž jeho autoři Helena Krejčová a Mario Vlček podali podrobnou zprávu o identifikaci židovských majitelů několika set předmětů, které jim zkonfiskovali nacisté. Vlastníky předmětů – především skla, porcelánu, obrazů a nábytku – oba pracovníci Centra určili za pomoci transportních čísel. V knize jim nešlo jen o soupis konfiskovaných sbírek nebo jednotlivostí, které jsou dnes v Uměleckoprůmyslovém muzeu. Zajímala je především cesta, jakou se tam tyto předměty dostaly, a ovšem i co se stalo s jejich majiteli.
Bohužel, většinou byli za války zavražděni. Kniha přitom podrobně popisuje, jak persekuční systém fungoval. Židé povolaní do transportů museli odevzdat klíče od bytu i s přesným seznamem věcí, které v něm jsou. Pak nastoupila klasifikační skupina, která v bytech zkoumala, zda uvedené věci souhlasí se skutečností, a vytvořila dokumentaci, většinou fotografickou, ale někdy i kreslenou. Každý předmět byl opatřen lístkem s transportním a kartotéčním číslem, nikoli ovšem jménem.
Jména majitelů konfiskovaných věcí hledali autoři knihy „Návraty paměti“ v archivech a následně se dobírali i konkrétních osudů. Neméně zajímavý, v knize popsaný je i způsob, jakým se nábytek, obrazy, porcelán a sklo dostaly do Uměleckoprůmyslového muzea. Tak například koncem roku 1944 sem bylo předáno pět depozit - jejich majitelé doufali, že sbírky dostanou po válce zpět. Někdy se stalo, že některý blízký příbuzný skutečně získal věci v poválečné restituci. Tak například Josef Pollak uložil do Uměleckoprůmyslového muzea 957 předmětů a v roce 1948 jich 246 převzala jeho matka Kamila. Emil Pick byl movitým podnikatelem v Čáslavi, kde shromáždil 77 obrazů především českých malířů. Fotograficky je zdokumentoval a album se dochovalo. Na tomto základě bylo po válce navráceno 16 obrazů.
Práce Heleny Krejčové a Maria Vlčka „Návraty paměti“ si vyžádala tisíce hodin pátrání, které muselo být při vší náročnosti a trpělivosti také dobrodružné a detektivní. Výsledkem je dílo, které nezaujme jenom odborníky.