Katolíci v období Druhé republiky
Centrum teologie a umění uspořádalo v barokním refektáři kláštera u sv. Jiljí besedu nad novou knihou Jaroslava Meda Literární život ve stínu Mnichova. Ukazuje složité a málo známé období Druhé republiky z pohledu katolických intelektuálů. O jejich působení a o vztahu církve a společnosti ve 20. století s autorem knihy diskutovali pražský arcibiskup Dominik Duka a historik Jaroslav Šebek.
Období Druhé republiky je jednou z opomíjených etap moderních českých dějin. Chronologicky ji můžeme ohraničit podepsáním Mnichovské dohody a vznikem Protektorátu Čechy a Morava. Tuto dobu charakterizuje historik Jaroslav Šebek:
Jaroslav Šebek: „Řekl bych, že na toto období platí to oblíbené úsloví ‚vymknutá z kloubů doba šílí‘“, protože to bylo skutečně jedno z nejvypjatějších období našich moderních ději, kdy v podstatě ze dne na den se mění společenská atmosféra z toho obrovského nadšení, vlasteneckého nadšení před Mnichovem tedy nadšení pro obranu země před nacisty, před agresí a najednou přichází ten šok Mnichovského diktátu i ta změna mentality.“
Vyplouvají na povrch slabší stránky české povahy a začíná se účtovat s prvorepublikovým dědictvím. Klíčem k tomuto složitému období byl pro knihu Jaroslava Meda literární život, říká Martin Bedřich z Centra teologie a umění.
Martin Bedřich: „To znamená, jakým způsobem slovesní umělci prezentovali svoje názory, takže ten pohled není čistě estetický, díky tomu se tam dostávají nejen básně, povídky a romány, ale především dobová publicistika, která velmi zajímavě osvětluje motivace činů, motivace různých rozhodnutí.“
Záběr knihy jde hluboko do První republiky a ukazuje kontinuitu problémů, které krystalizovaly už během celých 30. let nejen v Čechách, ale v celé Evropě.
Martin Bedřich: „Tím je ta kniha unikátní – ukazuje tu epochu ne vytrženou ze souvislostí ale naopak pevně zasazenou do mnohem širšího rámce, čímž vlastně ta interpretace je mnohem věrohodnější, než jak na ní bylo nahlíženo jednostranně jenom prizmatem Druhé světové války a všech hrůz totalitních režimů, které následovaly. V tom ta kniha vrhá nové světlo na především tradicionalisticky smýšlející intelektuály a autory, kteří dřív měli permanentně tu nálepku fašistů nebo fašizujících politiků či autorů.“
Katoličtí intelektuálové v této době vystupovali z pozic morálních vítězů, protože na problémy První republiky upozorňovali daleko dříve.
Jaroslav Šebek: „Upozorňovali na to, že republika není dobře nastavena z ideového hlediska, protože byly upozaděny ty konzervativní hodnotové proudy, byla upozaděna i katolická církev a stavělo se na ideových základech liberalismu, humanismu a oni v těchto věcech viděli především ty chyby a omyly.“
Připomíná historik Jaroslav Šebek.
Jaroslav Šebek: „Téma, které je naplněno celou Druhou republikou, je téma, jak rychle se dokáže změnit atmosféra ve společnosti z plusového znaménka v minusové a to je důležitý signál, který je třeba brát vážně i v současné době a je třeba si uvědomovat, že demokratické zřízení je třeba stále pěstovat a neustále ho chránit, protože vždycky může nejednou nastat situace, kdy tyto hodnoty začnou být zpochybňovány.“
Takové je tedy podle Jaroslava Šebka poselství, které můžeme číst v krátkém období Druhé republiky.
Záznam debaty nad knihou
Katolíci za druhé republiky
Debata nad knihou Jaroslava Meda
Literární život ve stínu Mnichova
(1938–1939)
čtvrtek 4. listopadu 2010, 19:30 hodin
barokní refektář, dominikánského kláštera u Sv. Jiljí
Další informace o knize Literární život ve stínu Mnichova a záznam debaty nad knihou najdete zde.
