Připomínka Křišťálové noci
V noci z 9. na 10. listopadu 1938 byly v celém Německu zapalovány synagogy, demolovány židovské obchody a zatýkáni či dokonce vražděni Židé. Tzv. Křišťálová noc proběhla i v Sudetské župě, která vznikla z větší části českých pohraničních oblastí připojených k německé Říši po mnichovské zradě. Tento pogrom si každoročně připomínají v našem největším lázeňském městě Karlovy Vary členové místní židovské obce spolu s křesťany ze širokého okolí.
Třeskot rozbíjeného skla, hukot ohně, valící se dým. Tato scenérie přilákala 9. listopadu 1938 do karlovarské Sadové ulice mnoho lidí. Probíhá noc, která dostane poetický název – Křišťálová, podle krystalů skla z rozbitých výloh židovských obchodů. I v honosných lázních Karlovy Vary stejně jako v ostatních německých městech hoří synagoga. Náhle zfanatizovaný dav přihnal k požáru několik Židů. Ozývají se výkřiky nenávisti a návrhy vehnat tyto nepřátele Říše do plamenů. Naštěstí nikdo nemá odvahu tento zločin uskutečnit.
Karlovy Vary už několik týdnů patří k německé Třetí říši, která se této noci poprvé vyrovnává se svými největšími nepřáteli – Židy. Křišťálovou nocí začíná holocaust, genocida, v níž bude zabito šest miliónů lidí. V oblasti Sudet této noci vzplály synagogy v Mariánských Lázních, Tachově, Opavě a mnoha dalších městech. Když se zřítila obrovská kupole karlovarské synagogy do plamenů, žilo ve městě skoro dva a půl tisíce Židů. Na otázku, jaký byl jejich osud, odpovídá současný předseda zdejší židovské obce Pavel Rubín:
„Bohužel, mnozí z nich se nevrátili, skončili v koncentračních táborech Osvětim, Bergen Belsen a v dalších. Vrátilo se asi tisíc pět set lidí. Mnozí z nich se odstěhovali nebo emigrovali a zůstali vesměs starší lidé, kteří pomaličku odcházeli přirozenou cestou. Dnes je v Karlových Varech osmdesát tři členů židovské obce.“
Na vzpomínkovém shromáždění k výročí Křišťálové noci v Karlových Varech vystoupil mimo jiné i předseda české pobočky Mezinárodního křesťanského velvyslanectví v Jeruzalémě Mojmír Kallus. Zeptali jsme se ho, zda je vůbec antisemitismus dnes ještě nějaký problém:
„Celosvětově je bohužel značný, v různých zemích různě velký. My patříme naštěstí k těm, kde je relativně slabý a je spíše pod povrchem.“
Jaký má význam taková akce, při které si připomínáme výročí Křišťálové noci?
„Jde především o to nezapomínat a tyto informace zprostředkovat zejména novým generacím, které mají pocit, že už je to vzdálená historie. Bohužel podobné principy, které vedly k této tragédii, by se klidně mohly obnovit i v dnešní době, a proto je naším cílem zvyšovat citlivost mladé generace na tyto patologické projevy.“
Moderátor vzpomínkového shromáždění Pavel Rubín ztratil za holocaustu většinu své rodiny. Proč by se měly podle něj tyto hrůzy i po tolika letech připomínat?
„Spousta různých kruhů se snaží, aby přesvědčily mladé lidi, že vlastně nic takového nebylo. Ale ono bylo a je pro to spousta důkazů. Jedním z těchto důkazů je i Křišťálová noc. A já chci věřit tomu, že se na toto nikdy nezapomene, na ty hrůzy, které se udály.“
Více než stovka účastníků shromáždění dala Pavlu Rubínovi za pravdu.
