Skutečná podstata Vánoc
Ve svátečním duchu dnešního vysílání pokračujeme. Vánoce a Štědrý den mají různé rozměry. Zbožní lidé je chápou především duchovně, sekulární člověk dává přednost jejich stránce kulturní nebo rodinné. Děti je vnímají přes dárky a v dospělých se probouzejí vzpomínky. Co je ústředním bodem Vánoc? Nad touto otázkou se zamyslel Daniel Raus.
„Nezapomínáme na skutečnou podstatu Vánoc? Narodil se přece Santa Claus“. Tuhle větu říká ve slavném seriálu Simpsonovi malý Bart. Jeho hlava (jak známo) připomíná plechovku a mezi jeho zájmy patří především skateboard a vandalství. Věta, kterou mu autor seriálu Matt Groening vložil do úst, vystihuje s mistrovským humorem realitu moderních Vánoc, a to hned ve dvou směrech.
Jedním je to, že běžný člověk (hlavně mladšího věku) toho ví o biblickém příběhu narození Ježíše relativně málo. Matně tuší, že se odehrál někde v Betlémě a vyšla podivná hvězda, kterou sledovali tří mágové od Východu. Jinak je „Ježíšek“ spojen především s dárky, které spolehlivě doručí, má-li k dispozici schopné rodiče a prarodiče. To je ovšem role, kterou obstará i zmíněný Santa.
Geniální věta malého Simpsona ale vystihuje i zápas o Vánoce, který má za velkou louží poněkud nepochopitelnou podobu. Existuje tam snaha vytlačit všechny náboženské symboly z veřejné sféry, tedy i jesličky nebo samotný název Vánoc, ze kterých se mají stát prostě „svátky“. Ale protože naprostá většina Američanů se hlásí ke křesťanství a dokonce chodí do kostela, nemají to nepřátelé Vánoc jednoduché. Prosazují se tedy aspoň pomocí někdy až absurdních soudních sporů.
V onom biblickém příběhu se totiž prolíná duchovní rovina s rovinou ryze lidskou. Snad právě proto je tak životaschopný. I naše historie zná pár pokusů nahradit ho něčím jiným – aby zmizel onen náboženský rozměr. Komunistická ideologie před lety zaváděla „dědu Mráze“ a originální prezident Antonín Zápotocký se snažil udělat z Ježíška rozeného revolucionáře. Nic to nepomohlo. Český a slovenský lid si svoje Vánoce nedal vzít.
Dnes z toho můžeme mít dobrý pocit. Dárky jsou rozbalené, půlnoční dozněla, cukroví je na stole, stromeček u vás možná ještě svítí a cesta ke smyslu Vánoc je dlouhá. Možná tak trochu celoživotní. Tak ať nám příjemná vůně, nebeský dotyk a naděje nového začátku zůstanou po celý rok 2011.
