Betlém – tehdy a dnes
Se slovem Betlém si spojujeme především Vánoce a vánoční scenérii z figurek. Je to ale také a především geografický název. O tom, jak Betlém vypadal tehdy a jak vzpad8 dnes, a o mnohém jiném hovoří Jan Fingerland.
Jméno Betlém je jakoby prosyceno exotickou vůní dálek a nějakého neznámého koření, až se zdá, že snad ani neexistuje. Je to ale vlastně naopak, Betlémů je celá řada – jen ve Spojených státech je nejméně deset míst, která se anglicky jmenují Bethlehem. Města tohoto jména najdeme také v Nizozemsku, Británii, Jižní Africe a nebo Novém Zélandu, a dokonce i v Česku. Jistěže se všechny tyto Betlémy jmenují podle toho jednoho, jehož jméno v hebrejštině zní Bejtlechem a doslova znamená „Dům chleba“. Což je zajímavé, protože v arabštině se stejné místo jmenuje Bajt lachm, což zní skoro stejně, ale znamená „dům masa“.
Betlém, o kterém ve Starém zákoně čteme, že odtud pocházel král David, a kde se podle Nového zákona narodil Ježíš, leží v zemi, kterou židé nazývají Judea. Ježíšova rodina, jak známo, žila daleko odtud na sever, v Galileji, kde je shodou okolností také Betlém, zvaný galilejský, ležící nedaleko Nazaretu.
Turisté si často teprve po příjezdu do judského Betléma uvědomí, že toto malé město leží v bezprostřední blízkosti Jeruzaléma. Podle novozákonního podání Josef s těhotnou Marií přišli do Jeruzaléma, který byl přeplněn lidmi a tak museli hledat ubytování jinde. Je tedy logické, že pak hledali v některém z okolních městeček, jako byl Betlém, vzdálený pěší chůzí jednu až dvě hodiny. Na jihozápadním okraji Jeruzaléma je silnice, která přechází v ulici, a jmenuje je dosud Derech Bejtlechem, tedy něco jako betlémská cesta – a vede samozřejmě směrem k dnešnímu Betlému. Je to jistě jedna z nejstarších cest na světě.
Na cestě do dnešního Betléma je však také třeba projít hraniční kontrolou, protože toto město leží na území Palestinské autonomie. Obyvateli dnešního Betléma, tedy Bajtlachmu, jsou z drtivé části Arabové. Betlém byl vždy jedním z center arabsky hovořících křesťanů, a ještě před jednou či dvěma generacemi zde křesťané tvořili jasnou většinu obyvatel. Dnes je to už jen asi pětina, zbytek tvoří muslimové. Při pohledu na sto let staré fotografie si také uvědomíme, že ještě tehdy byl Betlém spíše velká vesnice či malé městečko, dnes zde žije několik desítek tisíc lidí, z velké části žijících z turismu.
Ten sice utrpěl v minulých letech velké ztráty, ale již se vzpamatovává – k velké radosti betlémských restauratérů, hoteliérů, výrobců suvenýrů nebo prodejců všeho, bez čeho přece nemůžete odjet domů, protože jste přece prodavačův nejlepší přítel, jak vás během pár konverzačních replik přesvědčí.
Většina turistů pochází z Evropy a Ameriky, a do Betléma je láká právě příběh popsaný v evangeliu. Najde zde mimo jiné Baziliku Narození Páně, postavenou v byzantských dobách na místě, kde se Ježíš podle tradice narodil.
Návštěva Betléma koncem prosince může být celkem příjemná, ale také – a to nemusíte mít zrovna smůlu – může pěkně mrznout. V této oblasti totiž v zimě často teplota klesá pod bod mrazu, a kamenné domy neposkytují velký komfort. O těch, kdo se musí uchýlit třeba do stáje, ani nemluvě. Oslíček a telátko, které prý svým dechem zahřívaly malého Ježíška v jesličkách, tedy opravdu udělaly to nelepší, co pro člověka můžete udělat. Totiž trochu ho v té betlémské zimě zahřát.