Anežka Česká v sociálním, politickém a společenském kontextu
Narodila se jako královská dcera, zemřela jako chudá řeholnice. Svůj život obětovala péči o nemocné a chudé. I to je Anežka Česká, která by právě v letošním roce oslavila 800sté narozeniny. O jejím historicko-společenském významu se diskutovalo také na půdě poslanecké sněmovny, kde se sešli zástupci církve, vědy a politického života.
Historická fakta o Anežce říkají: narodila se v roce 1211 jako dcera krále Přemysla Otakara I. Odmítla sňatek s císařem Fridrichem II. Se svým bratrem Václavem I. založila v Praze první klášter františkánů, a poté i klarisek, kam sama vstoupila. Měla velký podíl na usmíření krále Václava I. s jeho synem Přemyslem Otakarem II. Bylo zřejmé, že ani za zdmi kláštera nepřestala pozorně vnímat okolní svět. A význam Anežky je patrný dodnes. Podle předsedy Akademie věd Jiřího Drahoše má její osobnost řadu rozměrů.
Jiří Drahoš: „Dalo by se to shrnout do dvou slov: A to je integrující a přesahující. Integrující v tom smyslu, že integrovala témata politická, sociální a kulturní tehdejší společnosti. A přesahující, v tom smyslu, že její dopad i do dnešní doby je s tím obrovským přesahem. Ne každá kulturně historická osobnost se může pochlubit těmito dvěma aspekty. Integrací a přesahem. A to je důvod, proč si Anežky České velmi vážím.“
Přestože Anežka Česká žila ve 13 století, spojuje ji s námi zrod nové civilizace. Myšlenka, se kterou přišel pražský arcibiskup Dominik Duka.
Dominik Duka: „Ona stála na počátku zrození západní křesťanské civilizace. Byla to civilizace evropská, později euro-americká. My dnes stojíme na počátku zrodu globální civilizace, kterou vůbec ještě nedokážeme definovat. Ona to taky nevěděla ve své době.“
Přesto je možné najít výchozí body, jako je úcta k vzdělanosti, ke studiu, k pravdivému duchovnímu životu, soudí Dominik Duka.
Dominik Duka: „Ne, že by odsuzovala tehdejší novinky. Ona je první, kdo k nám přivádí gotický sloh. Ukazuje ale, že člověk nesmí zůstat v krátkodechém pohledu na určitý zisk, na to, aby se mu to vyplatilo. Ale že za určitými ideály, o kterých je člověk přesvědčen, a dokáže si je i racionálně zdůvodnit a zdůvodnit si je i svoji vírou, musí opravdu stát. I když to bude třeba neúspěchem.“
To ostatně dokazuje život této ženy. Královská dcera umírá hlady jako chudá řeholnice, kterou nechce nikdo pohřbít. Podle Dominika Duky je příkladem, že základní hodnoty nesmíme ztratit ani v globální situaci.
Anežka byla blahoslavena v roce 1874. O svatořečení požádal roku 1983 kardinál Tomášek. To byla doba, kdy vzrůstá aktivita církve, i občanské společnosti, soudí historik Jaroslav Šebek.
Jaroslav Šebek: „Celá atmosféra svatořečení je dokladem toho, jak příklad svaté Anežky dokázal rozhýbat stojaté vody uvnitř československé společnosti. Příkladem jsou poutě v roce 1988, kdy se připomínal rok svaté Anežky v rámci Desetiletí duchovní obnovy. A pak je tady samozřejmě 12. listopad 1989, svatořečení v Římě, kterého se poprvé v době husákovského Československa mohlo účastnit 10 tisíc věřících.“
Osobnost Anežky České ukazuje, že existují hodnoty a skutky, které mohou být inspirací i pro duchovní, společenský, i politický život lidí 21. století.
Anežka Česká v sociálním, politickém a společenském kontextu
