Barokní varhany v pražském kostele Nejsvětějšího Salvátora prošly náročnou rekonstrukcí
Varhany - jeden z nejskvostnějších nástrojů. V České republice je najdete prakticky v každém větším kostele, i když v mnoha chrámech jsou po dlouhém období komunismu stále ještě dost zdevastované. Nákladné rekonstrukce se nedávno dočkaly varhany v kostele Nejsvětějšího Salvátora v pražském Klementinu.
O varhanách v kostele Nejsvětějšího Salvátora se prvně píše roku 1619. Ty původní se nedochovaly a ty, které v chrámu stojí dnes, opřádá tajemství - vůbec totiž nevíme, kdo je postavil. Zřejmě nějaký mimopražský varhanář roku 1780. Podle Pavla Wollnera z pražského Arcibiskupství se při rekonstrukci ukázalo, že varhany vznikaly postupně a jsou postaveny pravděpodobně ze dvou starších nástrojů.
"V průběhu rekonstrukce se přicházelo na zajímavou historii tohoto nástroje. Stejně tak, když se snímaly současné nátěry, abychom se dobrali k těm původním, bylo objeveno několik rozmanitých historických nápisů."
Našlo se několik podpisů a taky poznámek od těch, kteří varhany před sto, sto padesáti lety částečně opravovali. Tentokrát byla rekonstrukce zásadní a přišla na 13 milionů korun.
"Proběhla kompletní rekonstrukce celých varhan, tedy hracího stroje i skříně. Obnovila se původní barevnost z 18. století a právě s ní měli restaurátoři hodně práce."
Dnes šéfuje salvátorskému kůru Robert Hugo a přiznává, že varhany teď po opravě hrají jinak, než před rekonstrukcí.
"Ta rekonstrukce spočívala také mimo jiné třeba v prodloužení píšťal a v nastavení původního ladění. Zvukový efekt je teď jiný, ten nástroj má svoji původní barvu, hraje silněji - jsou tam značné změny."
V neděli ve 20 hodin začne v kostele Nejsvětějšího Salvátora v pražském Klementinu slavnostní bohoslužba, kterou bude celebrovat arcibiskup Dominik Duka a barokním varhanám také požehná.
"Na slavnostní bohoslužbě ke svěcení varhan zahrajeme slavnou mši Missa Sapientiae Antonia Lottiho, což byl benátský skladatel, Vivaldiho současník."
Hudební a varhanní tradice v kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze je dlouhá. Na varhany hrála řada jezuitských skladatelů, kteří v chrámu působili.
"U Salvátora působil i Jan Dismas Zelenka. I když pro kostel možná jen komponoval skladby, ale chrám dobře znal. A je celkem zajímavé, že u Salvátora hrál i Jakub Jan Ryba. Ale hrál tam jako sedmnáctiletý mladík, takže v té době pravděpodobně za sebou ještě neměl mnoho kompozičních pokusů."
Varhany jsou často označovány za královský nástroj. V encyklopediích stojí, že jsou největším a mechanicky nejsložitějším strojem v hudbě.