Leo Pavlát: Zachránci v době zmaru
Nedělní Den památky oběti holocaustu a předcházení zločinů proti lidskosti nebyl jen příležitostí připomenout si tragédii židovských obyvatel Evropy v době nacistického panství. I v dobách pro Židy nejhorší se totiž našli lidé, kteří jim dokázali pomoci.
Památník obětí a hrdinů holocaustu Jad Vašem v Jeruzalémě je místem, které na světě nejúplněji dokumentuje hrůzy šoa. A je to právě tato instituce, která od roku 1963 uděluje titul „Spravedlivý mezi národy“. Označení samo odkazuje ke staré židovské legendě, podle níž osud světa závisí na třiceti šesti spravedlivých, kteří v skrytu a neznámí žijí v každé generaci.
Takovými byli beze sporu ti, kdo za války aktivně pomáhali pronásledovaným Židům. Činili tak, ač sami Židy nebyli – ať již z náboženského přesvědčení, či z prosté lidské solidarity a soucitu. Svou neokázalou odvahou vydávali všanc životy své i svých rodin a tisíce jich také, navěky již neznámých, za své hrdinství zaplatily smrtí. Dnes tak víme jen o většině těch, kdo se spolu s ukrývanými dočkali konce války.
Pro udělení titulu „Spravedlivý mezi národy“ existují přesná pravidla. Tím nejdůležitějším je, že zachránci pro pomoc Židům riskovali své životy, což nejčastěji doložili přímí účastníci těchto skrytých dramat či jejich potomci. Svědectví nejméně dvou osob se přitom shromažďují prostřednictvím izraelských velvyslanectví v příslušné zemi a v památníku Jad Vašem je do nejmenších časových, místních i osobních souvislostí posuzuje zvláštní komise.
Pokud udělení titulu schválí, je to zpravidla izraelské velvyslanectví, které hostí slavnostní akt. Každý z oceněných případně, pokud již nežije, některý z jeho potomků při něm přebírá pamětní medaili a list Jad Vašem. Jméno zachránce je současně zapsáno do seznamu Spravedlivých mezi národy, jejichž jméno je vtesáno do Zdi cti v Zahradě spravedlivých v Jad Vašem v Jeruzalémě.
Dosud bylo uděleno více než 26.100 takových čestných ocenění, nejvíce občanům Polska, Holandska, Francie a Ukrajiny. Mezi držiteli je ale i několik desítek muslimů z oblasti Bosny a Albánie a dokonce jeden Egypťan. Ve statistice Spravedlivých mezi národy najdeme také jména 116 českých občanů a 558 Slováků. Posledním oceněným Čechem byl loni v listopadu Vladimír Vochoč, který jako konzul v Marseille vydával Židům československé pasy, díky nimž mohli uprchnout před nacisty do zámoří. Jak připomenul diplomatův prasynovec, který ocenění přebíral, otec Vladimíra Vochoče svým synům rád ukazoval lokomotivy. „Stačí hrstka kamínků a celý ten velkolepý stroj se zadře,“ říkával prý.
Těžko najít lepší podobenství pro činy lidí zdánlivě nepatrných, přece však brzdících mašinérii zla.
