Islám ve Francii očima pařížského arcibiskupa André Vingt-Trois
Ve Francii praktikuje svou víru více muslimů než katolíků. A nejen to: muslimové jsou také viditelnější a průraznější – to jsou závěry průzkumu provedeného Francouzským institutem pro veřejné mínění. V současnosti budují muslimové ve Francii na sto mešit. A navíc i mnoho opuštěných katolických kostelů přechází do vlastnictví muslimů. Jaké je místo islámu v současné francouzské společnosti a je vůbec možný dialog s křesťanstvím?
Ve srovnání s ostatními zeměmi západní Evropy jsou muslimové ve Francii zastoupeni nejvíce. Po Druhé světové válce přicházeli do Francie za prací obyvatelé bývalých francouzských kolonií ze severní Afriky, a ti jsou převážně muslimové. Postupem doby začal být náboženský aspekt důležitější, než se na počátku zdálo. Podle pařížského arcibiskupa kardinála André Vingt-Trois je otázka přizpůsobení islámu západní společnosti velmi důležitá.
André Vingt-Trois: „Přivádí nás totiž k otázce, zda neakceptujeme muslimy jen tehdy, když přestávají být sami sebou. Nebo je přijímáme i tehdy, když v naší zemi skutečně praktikují svou víru?“
To souvisí i s rostoucím počtem nových mešit.
André Vingt-Trois: „Nemohu se radovat z toho, když bude společnost přijímat muslimy pod podmínkou, že se vzdají své víry. To podle mě není křesťanský postoj. Pokud budu akceptovat, že muslimové mají právo věřit a praktikovat víru po svém, musím to přijmout se všemi důsledky. Ale zároveň se zasazuji o to, aby i křesťané v islámských zemích měli možnost svobodně praktikovat svou víru.“
Důležitým faktorem jsou podle arcibiskupa Vingt-Trois vztahy mezi křesťany a muslimy. Před rokem a půl založili ve Francii Konferenci představitelů náboženských vyznání, která zahrnuje katolíky, židy, protestanty, pravoslavné křesťany, muslimy a buddhisty. Chtějí společně ukazovat, že náboženství neplodí agresivitu vůči ostatním, ani násilí ve společnosti, ale že je mírotvorným činitelem.
André Vingt-Trois: „Dobře vím, že k tomu, aby se změnily vztahy mezi lidmi, nestačí, aby se jednou za dva měsíce sešli velcí šéfové… Jestliže muslimové vidí, že se mnou zástupci jejich církve mluví, že se společně modlíme, musí o tom zkrátka přemýšlet.“
Údaje o praktikujících muslimech a katolících ve Francii jsou podle arcibiskupa poněkud zkreslené v tom smyslu, že se jedná o úplně odlišné věci.
André Vingt-Trois: „Praktikující muslim neznamená to samé, co praktikující katolík. Tím, že jdou v pátek do mešity, deklarují francouzští muslimové především příslušnost ke své kultuře. Ukazují, že jsou muslimové. Čímž netvrdím, že to nemyslí upřímně, že se nemodlí. Ale modlit se v každý pátek v mešitě není všechno. To není součástí pěti pilířů islámu. Takže co vlastně znamená, řekne-li se praktikující muslim? A co znamená praktikující katolík?“
Problém se zdá být tedy poněkud složitější, v našem vysílání se mu budeme i dál věnovat.
