Jak a proč se slaví Chanuka
Pokud se vám zdá, že po polovině prosince už je nejvyšší čas něco oslavit, pak máte pravdu. Řeč ale nemusí být jen o Vánocích, ale třeba i o Chanuce, židovském svátku, který se obvykle slaví v období krátce před Vánocemi.
Jestli něco člověku v zimě chybí, pak je to určitě teplo - ale také světlo. A právě svátek světel, tedy Chanuka, je takovou „oslavou světla“. Jako všechny svátky, a zejména židovské svátky, má hned několik vrstev. Nejedná se totiž jen o oslavu světla jako takového, ale o připomínku náboženského zázraku, a také zázračné záchrany a vítězství v konkrétní historické době.
Před více než dvěma tisíciletími povstali jistý kněz Matitjahu a jeho syn Juda z rodiny Hasmonejců proti cizí nadvládě, která nezahrnovala jen politický útlak, ale také náboženský a kulturní útisk. Řecko-jazyční nepřátelé ze Seleukovské říše chtěli v zemi izraelské násilně zavést pohanskou kulturu a bránili Židům ve vyznávání jejich Boha. Povstalci, kterým se začalo říkat Makabejští, byli v menšině, ale přesto své nepřátele porazili. Když ovšem vstoupili do jeruzalémského Chrámu a chtěli zapálit posvátná světla, zjistili, že ve znesvěceném stánku zbyla jen jedna jediná nádoba s čistým olejem.
Po zázračném vítězství nad nepřáteli následoval ještě jeden zázrak – ono malé množství oleje hořelo po celých osm dní, než byl přichystán olej nový. Tak alespoň praví legenda, podle které se svátek světel slaví právě po osm dní, a podle náboženského nebo politického založení jedni zdůrazňují Boží zázrak, a druzí záchranu a vojenské vítězství.
Symbolismus světla odkazuje jiným směrem, a to na potřebu světla jako takového. A tak se každý den zapaluje jedno z osmi světel na zvláštním chanukovém svícnu. Každý z osmi dnů znamená rozsvícení dalšího světla, takže poslední den hoří všechna světla. Tyto svícny si Židé často dávají za okna tak, aby je všichni viděli a aby je sdíleli s okolím – ať už ostatními Židy, nebo ne-Židy, kteří také touží po radosti ze světla. Zejména v posledních desetiletích se rozšířil zvyk umisťovat velké svícny na veřejných prostranstvích, jak se to děje každý rok třeba v Praze na Palachově náměstí.
Symbolem Chanuky není jen světlo, které tento svátek připomíná v době, kdy jsou dny nejkratší, ale také olej, který tak zázračně vydržel po tak dlouhou dobu svítit v chrámu. Symbol oleje má však i jiné projevy, uprostřed chladného období obzvláště příjemné – jedí se olejnatá jídla, jako jsou koblihy nebo bramboráky, a podobně jako téměř všechny židovské svátky je i Chanuka spojena s různými kulinárními požitky.
Chanuka se slaví obvykle krátce před Vánocemi, ale protože židovský kalendář počítá čas jinak, nejde vždy o stejné datum podle gregoriánského kalendáře. Letos například Chanuka začíná 21. prosince. Mnozí lidé proto považují Chanuku za jakési židovské Vánoce, což je zjednodušené, protože společnou mají oba svátky jen dobu oslav a také připomínku světla. To pravděpodobně souvisí také s tím, že se odehrávají v období slunovratu.
Jak a proč se slaví Chanuka
