K pravoslavným Velikonocům patří pozdrav Christos voskrese - Kristus vstal z mrtvých
Dnes v noci začnou pravoslavní křesťané slavit Velikonoce. Skončí jim čtyřicetidenní půst, kdy mohli jíst jen stravu rostlinného původu, a nastane období radosti z Kristova zmrtvýchvstání. A jaké zvyky jsou spojeny s Velikonocemi v Bulharsku?
Bulharští pravoslavní křesťané v těchto chvílích dokončují poslední přípravy k oslavám největšího svátku celého roku. Kdo ještě nestihl namalovat vajíčka a napéct mazance, má k tomu dnes poslední možnost, a také se připravují slavnostní pokrmy z jehněte na druhý den. Večer ve 23 hodin začne liturgie, kterou popisuje Jaroslav Otčenášek z Etnologického ústavu Akademie věd.
„Před půlnocí se zhasnou všechna světla a o půlnoci přichází pop se zapáleným tříramenným svícnem. Ten má evokovat v chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě. A od toho svícnu si potom všichni připalují svoje svíčky, které si přinesli, a ty si pak odnášejí domů.“
Svou roli mají i zvony.
„V tu sobotu samozřejmě zvony také mlčí, ale o půlnoci se rozezní a pop zvěstuje všem věřícím, že Kristus vstal z mrtvých, tedy: Christos voskrese.“
Tímto pozdravem se pravoslavní zdraví 40 dnů až do svátku Nanebevstoupení Páně.
„Používá se i v běžné komunikaci, takže můžete dostat SMS-ku, která začíná slovy Christos voskrese.“
Na tento pozdrav se odpovídá: Voistino voskrese.
„Je to staroslověnského původu, ale je to natolik ustálené spojení, že se používá u všech pravoslavných Slovanů.“
Také v Bulharsku patří k Velikonocům zdobená vajíčka. S nimi souvisí to, že se tam Zelenému čtvrtku říká Červený čtvrtek.
„Též Velký čtvrtek nebo Červený čtvrtek je spojen s tím, že ten den se barví vejce. A jelikož dříve se výhradně používala barva červená, tak ta barva přešla i do názvu toho dne. Ale zároveň se také říká Velký čtvrtek, a kromě toho se ještě začíná péct obřadní pečivo na Velikonoce.“
Kraslice mají široké spektrum využití. Zvláštní význam má vejce, které bylo obarveno jako první.
„Podstatné je, aby to první vejce, které je nejdůležitější, se doma položilo k ikoně. V některých oblastech pak zůstává v tom domě celý rok, aby pozitivní síla magie zůstala s tou rodinou. Skořápky z rozbitých vajec se využívají v hospodářské magii, kde se domácím zvířatům míchají do krmení nebo se rozhazují po poli, aby ta plodnost byla zajištěná na celý další rok. Jinak Bulhaři si rádi s vajíčky ťukají, jako to asi známe z Řecka, ten, kdo nejdéle uchová to své vajíčko nerozbité, tak by se měl nadít nejdelšímu zdraví z celé té skupiny. A tomu vajíčku, s kterým se ťuká, se říká bojovník – borec.“
A jak je tomu s tradičním pečivem?
„Co se týče obřadního pečiva spojeného s Velikonocemi, tak se peče obřadný chléb, který se zdobí takovými pletenými copy, to už záleží na tradici v rodině nebo ve vesnici. A novější tradice z 19. století, rozšířená hlavně až po osvobození Bulharska, je pečení sladkých mazanců, které se bulharsky označují jako kozunak, a ty už jsou dnes naprosto nedílnou součástí bulharských Velikonoc.“
Říká Jaroslav Otčenášek z Etnologického ústavu v Praze.
